Purpurový vrch

Guillermo del Toro jako vždy. Obrovský důraz na vizuální stránku (goticky děsivá poetika domu a jeho interiéru včetně chodeb a různých detailů, zhmotnění duchů, naturalistické záběry např. mravenci a motýl), která opět přebíjí v podstatě plochý příběh, jenž je prodlužován pro více a více působivých záběrů. Ty jsou mrazivé, stejně jako většina těch opravdu strašidelných částí filmu. Už kdysi třeba del Torův Princ bez království měl působivou atmosféru, ale jako by mu něco chybělo. Crimson peak má atmosféru, skvělé herce a většina filmu je obětována vizuálnímu vnímání režiséra. Bohužel je to jeho 9. film, který jsem viděl a stále si myslím, že do svých filmů nedokáže vložit všechno, co by mohl, jako by chyběla ta třesnička na závěr, kterou třeba Kubrick dal do Osvícení nebo Coppolla do Draculy. Někdy si říkám, že bych del Tora raději viděl jako designera domů hrůzy nebo ředitele nejpodivnějšího cirkusu, co jezdí po světě... protože není pro ty filmy až moc odlišný? (24.04.2016)

Purpurová pohádka pro dospělé krvežíznivé romantiky, vzdáleně připomínající střihorukého holiče. Je to především úchvatná výprava, která vytahuje nad průměr jinak povšechně tuctový příběh, který ničím zrovna dvakrát nepřekvapí. Po herecké stránce skvěle zvoleno i zahráno. Žánrově spíše mysteriózní vztahový thriller na pomezí tří a čtyř hvězd, díky milé společnosti v kině a následné dokonalé čokozmrzlině ve Světozoru zaokrouhluji zážitek shora na 70%. (10.11.2015)

Gotický horror by již ze své podstaty měl obsahovat prvky romance, stejně jako gotický román prvky horroru, o tom žádná. Jenže onen poměr je třeba umně vyvážit, ať již ve prospěch horroru s prvky romantiky či v opačném gardu. Což je právě to, kde del Toro selhává. Vzal to „fifty fifty" a tak z toho není ani ryba ani pes, ale hybrid rozkročený mezi dvěma žánry, který však nijak zvlášť nefunguje ani v jednom z nich a je navíc s ohledem na žánrová pravidla nevhodně zakončen "sněžným Kill Bill finále na ostří nože". Pro samé audio-vizuální kudrliny se nedostává na příběh (dějově by to vystačilo sotva na krátkou povídku), atmosféru, tajemno, tempo či jen náznak pnutí mezi postavami. Pokud del Torovi šlo o přiblížení gotického subžánru pro dnešní mládež, tak mu dělá medvědí službu více než co jiného. Jestli mu šlo o tradičního zástupce tohoto subžánru, tak pak hrubě neuspěl dvojnásob. Snaha o poctu hammerovským horrorům, která je však spíše neuctivým plivnutím na jejich odkaz. Každopádně je třeba uznat, že zmíněná audio-vizuální stránka věci je vskutku působivá (až na otřesné CGI mozkomory... ehm, duchy a povzdechnutí, že gotická žánrovka by nemusela zrovna hrát všemi barvami) a spolu s obsazením, které se snaží seč může, je tím jediným, co to činí snesitelným. (15.10.2015)

Zajímavý námět, dobré herecké obsazení, děsivá atmosféra Purpurového vrchu. Čekala jsem to o něco horrorovější a více "lekacích" scén, ale nestěžuju si. Ani jedna postava mi teda sice nebyla nějak zvlášť sympatická, ale jinak se mi to vlastně docela líbilo. Možná ten konec a celé vyústění příběhu by se dalo zpracovat jinak (a možná i lépe). Pro mě je to tak na pomezí 3* a 4*...tak zatím nadhodnocuju. (19.10.2015)

Tohle měl bejt horor? Tak to se asi někdo minul povoláním. Je to sice celý pěkně vystylizovaný, starej chátrající barák dává příslib ponurý atmosféry, ale celá ta story z duchy je zabalená do dramaticko romantického obalu a ta vata je prostě k nepřežití. Body za obě ženský jak Miu, tak Jessicu, body za vizuální stránku, ale celý to jde do kopru kvůli nudě a neadekvátní stopáži. Vyloženě mě to nenasralo, ale už si to asi nepustím.40% (11.11.2015)