Kdyby...

Kiplingovo Když: "Když bezhlavost svým okem klidně měříš, ač tupen, sám že nejsi bezhlavý, když, podezříván, pevně v sebe věříš, však neviníš svých soků z bezpráví, když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, jsa obelháván, neupadat v lež, když, nenáviděn, sám jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo však nebereš, když umíš snít a nepodlehnout snění, když hloubat znáš a dovedeš přec žít, když proti triumfu i ponížení jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt, když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova lstí bídáků jsou pošlapána v kal, když hroutí se tvé stavení a znova jak dělník v potu lopotíš se dál, když spočítat znáš hromadu svých zisků a na jediný hod vše riskovat, zas po prohře se vracet k východisku a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát, když přinutit znáš srdce své a čivy, by s tebou vytrvaly nejvěrněj, ač tep a pohyb uniká ti živý a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“, když něhu sneseš přílišnou i tvrdost, když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal, když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král, když řekneš: „Svými vteřinami všemi mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“, pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi — a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!" (26.02.2014)

KDYBY nepřevažovala nuda nad zajímavými momenty, mé hodnocení by bylo vyšší. Člověk intuitivně chápe, co se film snaží sdělit, ovšem ta forma... Pokud člověk v závěrečné třetině filmu intenzivněji přemýšlí o tom, kdy bude konec než o dílu samotném, je prostě něco špatně. Ani sympaták McDowell to nezachrání. (21.02.2011)

Úmornost školního systému tu byla vykreslena dokonale, ale já se s přibývající stopáží čím dál víc nudil. Z nudy mě občas vytrhávaly neuvěřitelný wtf scény, jako kněz uloženej v ředitelově šuplíku (ano čtete dobře) a nebo samozřejmě konec. Důchodkyně se samopalem se mi prostě nikdy neomrzej. Více se mi líbil žánrově příbuzný britský film Scum s Rayem Winstonem v hlavní roli. Vše je tam krutější (však jde taky o polepšovnu a ne o prestižní univerzitu) a není to tak přestřelené. (09.09.2009)

Zaujímavá štúdia doby, kedy sa mladí radi stavali proti systémom, v ktorých boli nútení žiť a fungovať. V tomto prípade je kritizovaný britský konzervatívny systém školstva, ale aplikovať sa dá na celú spoločnosť. Vo filme jednoznačne zaujme jedine Malcolm McDowell a skvelá kamera. Ináč by som trochu vytkol niektoré rozťahané scény a pomalý dej. Záver je však o to drsnejší... (24.06.2008)

Internátní škola jako (britský) společenský celek, striktní hierarchické uspořádání představuje náznaky totality. Jednotlivé skupiny jsou rozčleněny do systému "tříd" - v čele stojí ředitel, jehož poskokem je jeho zástupce, ten má zase pod sebou několik pomocníků (mazáků), kteří již přímo prováděli šikanu a mučení na nově příchozích studentech (bažantech). Lindsay Anderson film koncipuje do osmi vzájemně propojených kapitol oddělených vysvětlujícími mezititulky, první polovina filmu je prezentována jako důsledná analýza školního řádu a pravidel a jednotlivých charakterů, spíše tedy propracovaného systému šikany. V hlavním hrdinovi Mickovi postupně vzrůstá nenávist a chuť po revoltě, která vrcholí závěrečnou fantazijně stylizovanou sekvencí totálního anarchistického masakru. Film je znepokojivý o to víc, když si uvědomíme, že byl natočen v revolučním roce 1968, což mu dodávalo obrovskou politickou aktuálnost. (26.02.2011)