If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (124)
Zaujímavý, tak aj rozporuplný film, ktorý rovnako ako aj spracovaním tak i účasťou rebelanta McDowella v mnohom pripomína Mechanický pomaranč. Treba tiež však povedať, že som od tohto filmu očakával niečo viac. Herecké výkony síce nie sú nijak oslnivé, rozhodne však snahu hercom nemožno uprieť, hlavne keď sa berie v úvahu že sa vo väčšine prípadov jedná o nováčikov. Pochvalu si tiež zaslúžia aj režisér a autor hudby, ktorý v dobe big-bítového ošialu sprevádzajúci hlavne mladú generáciu o ktorej film je zložil k filmu až historické epické melódie. Značný problém však vidím v rozťahanosti filmu, kde mu hlavne v druhej polovici akosi dochádza dych, čo nemôže zachrániť ani výborných posledných 5 minút, ktoré film v poslednej scéne skvelo zakončujú. KEBY bol film o niečo kratší, vypustilo by sa niekoľko zbytočne filozofujúcich pasáži, mohlo by sa jednať o omnoho lepší film. Za niekoľko viet potom ešte stojí aj kamera. Čiernobielo - farebným prechodom som naozaj veľmi nerozumel, snažil som sa tomu nájsť hlbší zmysel, no na nič som neprišiel. Nakoniec ma napadlo iba to, čo tu napísal liborek_ a myslím, že je naozaj tomu tak, jednoducho sa muselo šetriť. Tiež sa mi zdá, že Miroslav Ondříček je tu akosi preceňovaný, kamera je skôr obyčajná, nijak zvlášť ma nezaujala a ak by sa nejednalo o Čecha nikto by si toho nevšimol. ()
Dost dlouho mi u filmu chyběla zápletka... vše se rozjíždělo příliš pomalu na to, jak rychle to pak skončilo. Malcolm McDowell měl herecky co do sebe už v 60. letech, která jsou mi ale stylově stále jaksi vzdálená. Někdy se mi dokonce zdá, že mě určitá umělecká manýra filmů šedesátých let i tak trochu irituje a je jedno, kde film vznikl... ()
Rebelanstvo mladých poloasociálov ma nedvíha zo stoličky. Udiví ale to, že takmer bez štipky príčiny - žiadne tvrdé podmienky či surovosť som nepostrehol - sa snažia búriť. Ťažko sa tomu verí a keď sa to potom ešte spojí s čisto surreálnou fantáziou či snom, pôsobí to celé divne a neohrabane. Celkom som nepochopil aj to otvorené nadávanie vychovávateľom, dokonca beztrestné. Takmer dvojhodiná stopáž k tomu tiež neprospieva a viaceré pasáže nudia. Na druhej strane, oceňujem tradičné spracovanie s minimom experimentálnych prvkov (občasne napr. čb kamera) či výkon mladého McDowella. ()
Tak tomuhle musím dát hvězdičkami výprask. Chápu, je to film z jiné doby, točený pro jiné společenské souvislosti. Takových je ale spousta, aniž by byly tak zlomyslné. Film prakticky postrádá jednotící příběh, je sérií jednotlivých sekvencí - čím surovější minipříběh scénáristu a režiséra napadl, tím lépe. Drsnost, surovost, chlad, minimální snaha o pochopení, zkrátka: pojďme, natočme, že všechno stojí za prd, čím černěji a třeba nepravdivěji, tím lépe. ()
Musím přiznat, ž tohle jsem fakt nepobral.... Na můj vkus příliš náročné a nepoživatelné, navíc mi tak trochu celou dobu unikala smysluplnost sdělení, nehledě o formě, která je víc akademická než divácká.... Celkově vzato jsem s velkým podivem, jak moc dobře je film hodnocen a opět dostávám pocit, že spousta lidí nehodnotí svůj pohled na film, ale obecné názory okolí... Neříkejte mi totiž, že tahle alegorická nuda se opravdu mohla někomu líbit! ()
Galerie (88)
Photo © Paramount British Pictures
Zajímavosti (8)
- Na filmu se podílel český kameraman Miroslav Ondříček. (formelin)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
Reklama