Posel z Liptákova

Tak zrovna tohle je pro mě nejoblíbenější hra vůbec...Perfektní seminář a skvělé hry. Seminář, ve kterém se zjišťuje příchod Járy Cimrmana do Liptákova (radioaktivní uhlík) nebo jeho pobyt v této vesnici (Vrstvy zdiva v hospodě U sirotků) je dokonalý. Stejně pak hry, hlavně Hra se smrtí, ve které dominuje Ladislav Smoljak coby Smrtka...Jedním slovem: Perfektní... (09.04.2010)

Divadelní představení Posel z Liptákova začíná referátem amatérských nadšenců, o průzkumné cestě do Pojizeří, kde pátrají po zanechaných stopách Járy Cimrmana. Badatelský tým objevuje kromě jiných, vzácných uměleckých artefaktů, dvě divadelní hry, které přivážejí do Prahy a nastudují k uměleckému představení. První hra "Posel světla" se odehrává v daleké budoucnosti, v obyčejné chaloupce, kde žijí stárnoucí manželé. Poklid života naruší příjezd syna Standy, který jim sděluje, že potřebuje jejich domek pro svou manufakturu na výrobu ručních svítilen. Rodiče se však nedají jen tak lehce, a o svou chaloupku bojují. Druhá zachráněná hra "Vizionář", je o  hospodáři Hlavsovi, který si finančně vylepšuje svůj výdělek z "gruntu" předpovídáním budoucnosti a to věštěním z kamen. Zákazník uhlobaron Ptáček, který se přijde jen optat na nápadníky své dcery, se však dozvídá, že se chystá cosi proti majetným lidem. Z této zprávy  znejistí nejen uhlobaron ale i syn hospodáře a oba zúčastnění proto naléhají na Hlavsu, aby  objasnil, co že se to vlastně stane. Ve chvíli kdy se má tajemství objasnit, vstupuje však na scénu jako "Deus ex machina" smrtka. (11.09.2019)

Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. "Počasí nám přálo..." (27.04.2009)

Přednáška tvoří vrchol v parodování akademismu (občas na MU potkám podobný typ tomu Čepelkovu). Vizonář je zase tou nejvíce filosofickou hrou s nádhernými nápady - uhlobaron vidí do budoucnosti, smrtka - a Posel světla nejvíce moralistní (v pozitivním smyslu) - svět, kde je nařízena harmonie (vhodné pro ministra Stehlík-ovou). Jeden z vrcholů cimrmanovské serie. (31.10.2008)

Tuto dvojhru bych označil za nejintelektuálnější výsledek české cimrmanologie. Výborný první seminář s expedičním tématem je to "nejvědečtější", co se nám z výzkumu historie Járy Cimrmana dostalo. Antropologická zpráva o obyvatelích dalekých končin za Labem, fyzikální výzkumné metody (radioaktivní uhlík) i průzkum historických záznamů je podán s takovým vtipem, že jde pomalu o jednu z nejlepších přednášek, jaké jsem kdy slyšel. Následující hra Posel z budoucnosti není z mých nejoblíbenějších, ale v jistém venkovsko-intelektuálním smyslu je docela vtipnou. Druhý seminář již není tak dobrý jako první, z řady však vystupuje výborný rozhovor s odvážnou úřednickou myší, která je potomkem slavného génia. Druhá hra Vizionář je jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana. Výborná postava smrtky, nádherné narážky na budoucí neklidné století a výborná postava uhlobarona. Uhlobaron. No, to musí bejt zajímavý povolání. - Mě to baví. Jako by již pomalu pánové Smoljak se Svěrákem předznamenávali nejlepší cimrmanovské období spojené se hrami Dobytí severního pólu, Blaník a Záskok. Propánakrále! To jsem se zase zakecal. To je nadělení! Teď už mi vás nevemou! Tak akorát toho cikána s tím nožem v zádech, to je násilná smrt, to mi vemou, ale vás Hlavso... vás už ne. Vás až tak... za dva roky. Ale to už nebudu já. (...) jdu na odpočinek a přijde novej. Mladej. Ale to bude sekáč, pánové! Ne jako já. Ten se nezakecá... Tak na shledanou!... ...na shledanou... Mrazivě vtipný závěr, který se hodí považovat i za Smoljakův epitaf. (24.02.2011)