Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (282)
Sám jsem učitel...takže vím dobře, o čem se tady mluví... Ladislav Smoljak (ještě bez autorské kooperace se Zdeňkem Svěrákem) napsal hru o absurditách výchovného systému založeném na deprimující byrokracii, paradoxní subordinaci přežívající do dnešních časů ještě z dob c & k monarchie (moc se toho od té doby ve školství nezměnilo), devótnosti podřízených, bezzubých pedagogických metodách (střídavé vyhrožování a slibování), které jsou postupem doby čím dál více aktuálnější... Vyšetřování ztráty třídní knihy je vlastně absurdním divadelním kusem, jelikož absurdní divadlo bylo v době napsání hry hodně v kurzu, navíc sám Smoljak měl hodně blízko ke kruhům okolo Václava Havla, který je v našem prostředí etalonem této dramatické odnože - jeden ze členů Divadla Járy Cimrmana Marek Šimon sám dokonce Chartu 77 podepsal, čímž oba světy personálně propojil... Je to nepřímý důkaz toho, že Divadlo Járy Cimrmana nabylo jen nadčasovým fenoménem českého dramatického dění 2. poloviny 20. století, ale že bylo i pevně propojeno s místem a dobou svého vzniku, třeba už jen tím, že jde o typické divadlo malé formy (stojící v opozici proti klasickým kamenným divadlům), kterážto jsou příznačná pro toto období... ()
Ředitel: Myslíme to s vámi dobře, chlapci. Mluvím teď s vámi jako otec. Přijde pan inspektor a bude kravál. Máte to zapotřebí? // Učitel: Já myslím, chlapci, že teď je to úplně jasné. Nyní jde vlastně jenom o to, kdo z nás první vstane a uleví svému svědomí. Tak kdo to bude, chlapci? Kdo si uleví? Nech toho Veškrno!! // Ředitel: My se tady s vámi moc mažeme. A to je chyba. Člověk s vámi jedná jako otec a vy si toho nevážíte. Vždyť já vás mám rád!!! Proč myslíte, že tady na vás řvu?! // Učitel: Nezneužívejte dobrého srdce pana ředitele. Jste přece rozumní chlapci! // Ředitel: Rozumní chlapci! Toto jsou rozumní chlapci!? Vždyť je to tu jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček! Vždyť se podívejte do zasedacího pořádku! Debil - blbeček, debil - blbeček, debil - blbeček, debil - blbeček, debil - blbeček! Akorát tamhle vzadu - to je snad jediná výjimka - sedí dva blbečci vedle sebe!!! ()
Moje nejoblíbenější inscenace od divadla Járy Cimrmanna. Myslím, že sálodlouhý komentář není třeba, jelikož tomuto divadlu naprosto nic nechybí. Obsahuje vše, co jsem od intelektuálního humoru čekala. Herci alias neherci jsou výborní. Takže už jen dodám můj oblíbený výrok. "Hodní chlapci?! Tady je to jeden vedle druhého debil nebo blbeček! Debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček. Jedině támhle vzadu, tam je světlá výjimka, tam sedí dva blbečci vedle sebe." ()
Věčný (m)učedník pravého českého humoru. Přiznávám, že dvojice Svěrák&Smoljak pro mě představuje takový humorný oříšek. Je to tak chytře vyvedené, až se to u mě dostává do dávícího traktu, dál už jen zřídka. Jsem však mistrem vytlačovaného smíchu, takže každých pět vteřin zní místností salva smíchu, někdy se směji i hodně dopředu, tudíž množství replik zaniká v tom nekontrolovatelném jekotu. Trénink bránice je zaručen i s touhle humornou kauzou, která je vskutku originální, i když zrovna nemáte den Smějavec. Je to nevtíravé, nevlezlé i nepodbízivé. Takže vlastně chválím dva Velké otce humoru, kteří na svém humoru odkojí další generace Petrů, Vladimírů i jiných Čechů. Máme tak jistotu, že velký český duch nezanikne, nezemře a stále bude plápolat, dokud Češi Čechům budou humorně naslouchat. Pobavil jsem se tak akorát, vkusně. A nic se nemá přehánět. Vždyť regulérně hrozilo, že ztráta školní knihy v případné předělávce někým jiným by mohla být mnohem absurdnější banalita. 6/10 ()
Dnes je tomu na den přesně 8 dní. To někdy tak vyjde :o) Toto je názorný příklad toho, že světlo je rychlejší než zvuk :o) To je samej debil-blbeček, debil- blbeček, akorát támhle vzádu, to je snad jediná vyjímka, sedí dva blbečci vedle sebe :o) Je potřeba něco více dodávat? Já myslím, že nikoliv. Tohle snad musí znát každý! ()
Galerie (7)
Zajímavosti (14)
- Hrací skříň, kterou má Inspektor (Jaroslav Weigel), byla vytvořena na tělo Oldřich Ungerovi, který hrál roli Inspektora a byl dost silný na to, aby ji unesl. Když ho Jaroslav Weigel začal alternovat, měl dlouho problém hrací skříň unést. (mnaucz)
- V posledních letech života Jaroslava Weigela musel s nošením hrací skříňky pomáhat Michal Weigel v kulisackém obleku. (TomasSlach)
- Seminář, kdy se Zdeněk Svěrák zmíní o konferenci „Dědicové Komenského“, je vytvořen na motivy semináře ze hry „Domácí Zabijačka“. Vidět ji můžeme na záznamu výročního představení k 30 letům Divadla Járy Cimrmana. (mnaucz)
Reklama