Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (282)
Zřejmě nejlepší hra celého Cimrmanova divadla. Seminář úžasný, ale ještě více byla skvělá celá scénka ze školního prostředí. Musím vyzdvihnout hlavně povedený nápad zapojit do účinkování i divácké publikum. Téměř geniální dílo. * * * * Po dalším zhlédnutí jsem nezaznamenal pokles kvality a za nejlepším dílem Cimrmanova divadla si stojím. ()
"Vždycky jsem si udělal čárku, když se zmínilo jméno Cimrman. Ani jednou, přátelé!" Seminář se opravdu jenom hemžil hláškami, se samotnou hrou už to bylo horší. Dokud se na scéně objevoval jenom Svěrák, velice jsem se bavila. Další postavy už přidávají hře na nudnosti až trapnosti, konec naprosto vyšuměl do ztracena. ()
Seminář a první 1/3 hry byla velmi povedená, takže za 5*. Pak druhá třetina, ve které přišel na scénu inspektor, tak to kleslo, navzdory náznaku zdvojování a výměny postav (náznaku ve srovnání s Dejvickou Černou dírou), na 4*. Zbytek hry šel úplně do pryč a ani třídnice se nenašla (slabé 3). Ovšem celkově to bylo originální a dobře zahrané. Kdybych konec měl přirovnat k něčemu, tak k Povídkám Malostranským, které některé byli velmi dobré, ale při psaní si Neruda nevěděl u některých rady se zakončením. ()
Pokud jde o Cimrmanovské semináře obecně, jsem jimi, snad s výjimkou Posla z Liptákova, poněkud znuděný. Zde chválím teorii pravdy a omylu plus způsob lekání žactva, zbytek spíš průměr. Pokud jde o hru, pak, ačkoliv oceňuji onu nadčasovou satyru resortu školství, na rozdíl od většiny hodnotitelů si mě tento opus získal zcela jinou okolností, a sice komediálním mistrovstvím Miloně Čepelky. Díky němu je Třídní kniha mezi ostatními cimrmanovskými hrami naprosto ojedinělými počinem. To, co tam na závěr předvede je naprosto nečekaná bizarní úchylárna, která nemá obdoby ani v rámci tohoto ujetého divadelního spolku. Pokud jde o mimiku, je Čepelka v rámci souboru jednoznačná jednička. 70% ()
Ředitel: Myslíme to s vámi dobře, chlapci. Mluvím teď s vámi jako otec. Přijde pan inspektor a bude kravál. Máte to zapotřebí? // Učitel: Já myslím, chlapci, že teď je to úplně jasné. Nyní jde vlastně jenom o to, kdo z nás první vstane a uleví svému svědomí. Tak kdo to bude, chlapci? Kdo si uleví? Nech toho Veškrno!! // Ředitel: My se tady s vámi moc mažeme. A to je chyba. Člověk s vámi jedná jako otec a vy si toho nevážíte. Vždyť já vás mám rád!!! Proč myslíte, že tady na vás řvu?! // Učitel: Nezneužívejte dobrého srdce pana ředitele. Jste přece rozumní chlapci! // Ředitel: Rozumní chlapci! Toto jsou rozumní chlapci!? Vždyť je to tu jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček! Vždyť se podívejte do zasedacího pořádku! Debil - blbeček, debil - blbeček, debil - blbeček, debil - blbeček, debil - blbeček! Akorát tamhle vzadu - to je snad jediná výjimka - sedí dva blbečci vedle sebe!!! ()
Galerie (7)
Zajímavosti (14)
- Jedná se o jedinou hru, ve které Ladislav Smoljak alternoval ve dvou rolích zároveň. Nejdříve hrál pouze roli Ředitele – na počátku 80. let ho začal alternovat Jan Hraběta. Na začátku 90. let pak začal Ladislav Smoljak hrát i roli Učitele, která dříve patřila pouze Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
- Původně v představení nebyla role „Zemského školního rady“, ale „Ministra školství“. Ke změně došlo v roce 1972, kdy proběhla obnovená premiéra hry „Vyšetřování ztráty třídní knihy“, kdy byla začleněna do Cimrmanovy doby, kdy ministr školství v Čechách nemohl být. (mnaucz)
- Jedná se o jediné představení z repertoáru Divadla Járy Cimrmana, ve kterém nikdy nehrál Petr Brukner. V představení 30 let Divadla Járy Cimrmana (1997) přednesl Petr Brukner přednášku zásady Posilování nenávisti k potkanům, která byla později v představení nahrazena zásadou oživlá dřeva. (TomasSlach)
Reklama