Emma

Ne, ne a ne. 70%plus? Za co??? Ano, má to jisté rysy tvorby Jane Austen, je tam nepatrná podoba s Pýchou a předsudkem v tom, že se kdosi snaží kohosi provdávat a ženit, či spíš lépe řečeno že se kdosi (Emma) snaží plnit roli jakési dohazovačky, až je nakonec sama polapena takovým "panem Darcym"; tady ale podobnost pro mě končí. Na mě tenhle film působil dojmem naprostého chaosu bez jakéhokoliv děje minimálně v první hodině a - a to považuju možná za ještě horší - bez jakéhokoliv vizuelního půvabu, který byl třeba v Pýše a předsudku prakticky od prvního do posledního záběru. Tohle pro mě bylo na jednu stranu nudné jako poslouchání jakési slovní úlohy o mnoha neznámých, absolutně jsem se neorientoval v tom, který džetlmen je který, koho s kým se Emma snaží spárovat, s kým se jí to daří, s kým ne, na stranu druhou mi připadalo, že ten film byl neustálý tok řeči šíleným tempem prakticky bez přestání a o ničem, no zkrátka dvě hodiny utrpení, které už víckrát zažít nechci. Nikterak úchvatným dojmem na mě tady nepůsobily ani kostýmy, které to v případě podobných filmů se slabším hodnocením dokáží zvednout o level výš, tady mi většina dámských kostýmů přišla spíš jako noční košile... Gwyneth Paltrow mě v tomhle filmu neurazila ani nenadchla, každopádně ho nezachránila. Za dvě * a víc ani ťuk. (13.10.2015)

Minimálně 3 roky držel tento film ode mě 4 hvězdičky. A asi si ani nezaslouží víc, ale i po letech se k němu ráda vracím. Takže toto hodnocení jsem musela změnit. Oficiální text distributora je podle mě trochu nešťastný a spíše předpovídá nižší komedii o námluvách. Tak to rozhodně není. Právě naopak film věrně kopíruje knížku Jane Austenové. A k té prostě romantismus patří. Nepopírám, že Vám film může připadat přihlouplý, trapný či naivní, ale pokud to nebudeme vnímat v té době, do které je situován, nebudeme vnímat prostředí staré Anglie a také tvorbu paní Austenové, nemůžeme tento film zcela pochopit. (01.01.2013)

Přišlo mi to celé takové až moc "zastaralé", ale přesto tam bylo pár poťouchle, podvratně vtipných momentů, které mě příjemně překvapily. Hlavní roli v tom měla kamera, chovala se jako další postava ve filmu to bylo velmi nečekané a velmi osvěžující v tomto druhu konverzační komedie. Co mě naopak překvapilo nepříjemně byla hudba Rachel Portman. Svého času jsem se pořád dokola dívala na Čokoládu a zdejší soundtrack mi jí přišel hodně podobný (ačkoliv Čokoláda vznikla chronologicky až tři roky po Emmě), v některých momentech dokonce až stejný. Jsem si vědoma toho, že filmoví hudební skladatelé píšou sami sobě podobnou hudbu v jednom kuse (viz John Williams, od něj mi všechno zní "stejně"), a když je to spíš variace nebo pomrknutí (jako to dělá Hans Zimmer), tak to dokážu i ocenit jako kvalitu, když když mi to zní až moc pouze jako opakování, tak jsem z toho spíš smutná. Co se týče adaptace látky, tak je na tom tato Emma zatím nejhůř oproti všem ostatním filmovým zpracováním (2009 a 2020), která jsem zatím viděla. Slečna Batesová, pan a paní E, Frank Churchill, vztah Emmy s tatínkem, pouto přátelství s paní Westonovou bylo jinde uděláno lépe. Ani z herců mi tady ve své roli nepřišel nikdo tak zajímavý, že bych měla potřebu je zmínit. Možná snad Toni Collette, ale Mia Goth z 2020 se mi do té role hodila o trošičku víc. Goth ale měla taky tu výhodu, že její přátelství s Emmou bylo jedním ze základních pilířů jejich filmu, kdežto v této 1996 Emmě to byla spíš vedlejší linka a film se soustředil spíš na Emmu samotnou. Jejich přátelství ale nebylo zmasakrováno natolik jako v 2009 Emmě, kde bylo až na pár scén v polovině příběhu prakticky nepřítomné. Sečteno, podtrženo, v něčem lepší, v něčem horší než 2009, pořád mám nejradši 2020. Ještě mě čeká 1996 televizní a Clueless. (25.03.2022)

Bylo to tak zajímavé, že jsem se při tom dokázala učit dějiny umění... ale pár scén mě zaujalo tak, že jsem jim věnovala téměř 90% své momentální pozornosti. Románům Jane Austin přidává na atraktivitě zejména prostředí smetánky před dvěma sty let. Přestože to i mě dříve přitahovalo, už mi to nic neříká. Celý tenhle film mi přišel v podstatě jen jako ukázka toho, jak se může bavit opravdu znuděná slečna (to mi nehrozí). A protože má ta slečinka 'čisté srdce', je jasné, že to bude pohádka... (27.04.2011)

Ukecané tak (rozuměj o ničem než o něčem), že jsem musel po 10-ti minutách otevřít svůj soukromý bar a nalít si poctivýho panáka tulamorky, jak mě rozbolela hlava. Nutno dodat, že určitě tomu VELMI napomohl i český dabing. Naštěstí mě po 25min vysvobodil zápas Schalke 04 – ManU, jinak jsem (ze samé zoufalosti) vytáhl 100% -ně lahev do dna. Definitivní ujištění toho, že romantik ze mě zřejmě nikdy nebude......, ale jak vidno (soudě podle místního hodnocení) tento snímek Douglase McGratha na motivy románu Jane Austen, nijak výrazně neoslnil a nezasáhl ani dámskou část místního osazenstva, takže problém tkví zřejmě (jistojistě) jinde a já tak mám ještě nějakou (alespoň mizivou) šanci na „polepšení se“ :o) p.s. Pýchu a Předsudek popř. Rozum a cit (další to z adaptací této spisovatelky) si dám kdykoliv a rád. Po tomto skvostu, pevně doufám, do konce života neuslyším. (27.04.2011)