Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavná levicově zaměřená satirická komedie o dvou odsouzencích, z nichž jeden uprchl z vězení a potom se propracoval až na majitele továrny. Role jeho zaměstanců je ve složitém mechanismu továrny omezena na jakési "lidské automaty". Ze strachu, že bude odhalen, se muž nakonec rozhodne továrnu přenechat právě dělníkům a se svým kamarádem uprchne vandrovat.

Společnost, která film produkovala, se více než deset let soudila s Charlie Chaplinem, protože podle nich Chaplin právě z jejich filmu ukradl mnoho nápadů do svého slavného filmu Moderní doba (1936). (Morien)

(více)

Recenze (18)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Výborná satirická hudební (crazy) komedie, využívající některé postupy němých grotesek. Příběh, který je však pouze záminkou k vršení gagů, se týká dvou bývalých trestanců, z nichž jeden pohádkově zbohatne a druhý je pro svou dojemnou dobromyslnost permanentně na mizině. Zmíněná satirická složka filmu spočívá v kritice tehdejší společnosti (v době velké hospodářské krize) - samotný název snímku "Ať žije svoboda!" je ironický: když totiž trestanci prchnou z vězení, zjišťují, že venkovní svět se od toho za mřížemi příliš neliší. Nejen touto svou (levicovou) angažovaností připomíná Ať žije svoboda! snímky Voskovce a Wericha. - Nakonec bych snad ještě dodal, že na filmu se samozřejmě jeho sedmdesátileté stáří podepsalo - nečekejte tedy žádnou moderní taškařici. Mezi komediemi 30. let se však jedná o špičkové dílo. ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

7/10 Pri sledovani teto taskarice neslo nevzpomenout na dvojici V+W a jejich snimky podobneho razeni, ale toto mi sedelo vic, i kdyz postsynchrony hercum do huby moc nesedely. Pisnicek bylo nastesi malo, exteriery (interiery) byly moc povedene, moc se nekopalo do zadnice a pribeh byl takovy ze zivota ()

Reklama

Ontos 

všechny recenze uživatele

Hezký eskapický film představující tehdejší francouzskou zábavnou kinematografii spíše v lepším světle. Z dnešního pohledu ale působí příliš zidealizovaně. Oslavuje se svobodu, ale nerealisticky ignoruje se důsledky situace dosažené ve snímku. Je vidět ještě nedokonalé užití zvuku, film má spíše než ke komplexní práci s novými prostředky tendenci působit jako slepenec němé grotesky a nesmělých hudebních čísel, která jsou ovšem do dění vkusně zakomponovaná a nevyčnívají příliš okatě. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nech žije sloboda je groteska, avšak dnes už nie príliš vtipná. Nech žije sloboda je muzikál, avšak jeho pesničky sú už dnes skôr otravné, na rozdiel od niektorých slávnych melódií z Hollywoodu tej doby. Mňa tento film tak zaujal úžasnou výpravou, pretože sa odohráva v období funkcionalizmu, ktorý prial aj industriálnej architektúre, v ktorej sa príbeh dvoch nerozlučných kamarátov odohráva. Okrem spomínanej Modernej doby si určite spomeniete aj na Metropolis. Dej je trochu zmätený, všetko sa podriaďuje danej situácii, aby tak vynikol gag. Rozohrá sa milostná zápletka, na ktorú sa potom na nejaký čas zabudne, pretože sa sústredíme zase na inú postavu a tak podobne. Clair potom ani poriadne nevie, ako to všetko zakončiť a tak urobí doslova poriadny vietor, pri ktorom všetko zničí, nasledujúci priebeh deja si môžeme tak maximálne domyslieť a vydať sa spoločne s našimi priateľmi na ďalšiu životnú púť, plnú životného optimizmu za zvukov ďalšej piesne. Je to film atypický, ktorý sadne dnes už asi málokomu. 70%. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Krásný přechod mezi groteskou, tedy komedií němého filmu, a klasickou zvukovou komedií. Mísí se tady komika obou různých žánrů, ale je pravdou, že stále ještě má hlavní slovo groteska, to, jak jsou scény zabrány, jak spolu postavy na plátně působí, mluvená komedie je přece jen trochu stranou. Nepovažuji film za až tak zásadní z hlediska vytváření komedie a budování komických prvků, ale spíše jako další krok ke komediím moderním. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • Když natočil Charles Chaplin svůj film Moderní doba (1936), společnost Tobis, která je distributorem filmu Ať žije svoboda, se s ním chtěl soudit kvůli plagiátorství. Režisér René Clair se odmítl k žalobě připojit a řekl, že je potěšen, že Chaplin použil některé nápady z jeho filmu. Soud se ale přesto konal a probíhal téměř deset let odděleně ve Francii a v USA. Na radu svých právníků nakonec Charles Chaplin společnost Tobis odškodnil. René Clair zůstal stranou celé aféry a on a Charles Chaplin, kterého velmi obdivoval, zůstali přátelé. (ČSFD)
  • První neanglicky mluvený film, který obdržel nominaci na Oscara. (ČSFD)

Reklama

Reklama