Světla ramp

Tenhle film je z přihrádky těch nejsilnějších uměleckých výpovědí, co kdy dotkly stříbrného plátna. Chaplin se tu vyrovnává s vlastními problémy, a současně se snaží předat neuvěřitelně humanistické myšlenky o významu lidského života, jeho konci, ale i novém začátku. Nemá smysl to moc popisovat. Světla ramp jsou krásným důkazem toho, že Chaplinova síla nebyla jen ve skvělé choreografii a načasování gagů, ale i v předávání jakéhosi nadčasového poselství, které je ve své jednoduchosti až naivní, o to silnější pravdivost a upřímnost z něho však sálá. (26.12.2007)

Po tom ako som pozeral nemé grotesky s typickým výzorom Charliho Chaplina, tak som mal problém z úvodu filmu ho aj spoznať. Calvero (Chaplin) vypúšťa počas filmu jednu múdrosť za druhov a osvedčil sa aj ako psychológ. Osobne, divadelné predstavenia ma vo filme nebavili a zbytočne natiahli film, a spravili z neho len priemer, ktorý netúžim vidieť znovu. (13.08.2018)

Co k tomu říct? Světla ramp jsou důkazem toho, že i když byl Chaplin králem němého filmu, zvládnul mistrně i film zvukový. Věděl sice, že éra pantomimy je dávno pryč, ale on ji přesto dokázal do svého filmu velice vkusně dostat a pohrát si s ní všemu ku prospěchu. Většinu své kariéry také ve filmech volně a bez scénáře improvizoval, ale Světla ramp dokazují, že když už se pustil do psaní scénáře, stálo to za to. Protože zde je to právě scénář, plný laskavosti a moudrosti, který mě mnohorkát pobavil a ještě více dojal. Nic by samozřejmě nefungovalo bez skvělých hereckých výkonů, či bez pomoci líbivé hudby. Neumím říct, který z Chaplinových celovečerních filmů je nejlepší, protože všechny jsou úžasné a po shlédnutí většiny z nich mám dojem, že je to právě tento. Takže bych se musel na všechny podívat v krátké době znovu, ale ani pak bych toho asi nebyl schopen. Kažodpádně pokud nejsou Světla ramp nejlepším, jsou velice dobrým a krásným filmem. (22.03.2011)

Nostalgicky smutný snímek, který pobaví téměř výhradně jen v místech, kdy se na scéně zjeví sám velký/malý Buster Keaton ( nutno podotknout, že je na něj nutno čekat ne zrovna krátkou dobu), každý záběr na jeho osobu spolehlivě vykouzlí úsměv na rtech. Ale hlavní postavou je tady Charlie/Calvero, díky častému zakomponování autobiografických prvků se divák o Charliem dozví celkem dost duševních pochodů a reflexí a zároveň se s ním člověk okamžitě sžije a bez náznaku nudy projde smutným příběhem až do úplného konce... (25.09.2007)

Ve filmu Kontakt postava Jodie Foster říká něco ve smyslu, že by tam místo ní měl být básník a ne vědec, aby dokázal popsat, co vidí. Místo TonyhoCLiftona by tu měl sedět básník, aby popsal mé dojmy ze Světel ramp, protože já to nedokážu... Myslím, že každý významný umělec by se s kariérou měl rozloučit podobně. Chaplin prakticky zfilmoval zápisník svých životních mouder a co replika jeho postavy, to materiál na citát: "My home is the theater. - I thought you hated the theater. - I also hate the sight of blood, but it’s in my veins." /// "Don’t worry. Tonight you’ll make them look like amateurs. - That’s all any of us are: amateurs. We don’t live long enough to be anything else." /// " Time is best author. It always writes the perfect ending." Považuji za jednu z největších nespravedlností ve světě filmu, že drtivá většina lidí, co si myslí, že zná filmy, považuje člověka, kterého ve své době jeho filmové myšlenky uznával i Einstein nebo Gandhí, jenom za toho chlápka z němých grotesek s knírkem Hitlera, co divně chodil a vtipně padal. Neříkám, že jsem to taky tak nevnímal, ale nic nemůže být dál od pravdy. Dneska se do každého druhého filmu perou sluníčkově humanistické myšlenky, působící jako pěst na oko, přitom to Chaplin zvládal tak lehce a jednoduše. Co se týká nějakých tvůrčích výpovědí, tohle těžko hledá konkurenci a to si to ten šílenec opět sám zrežíroval, napsal, zhudebnil a zahrál hlavní roli. A scéna s Busterem Keatonem? Tohle enmá konkurenci ve Schwarzeneggerovi se Stallonem, Redfordovi s Newmanem, Stewartovi s Grantem, větší filmové osobnosti své doby se v jedné scéně nikdy nesešly. A samotný závěr ždímá emoce víc jak Madisonské mosty a to je sakra co říct. MInimálně bez Diktátora a Kida bych do toho asi nešel... pro všechny ostatní 10/10 (17.01.2016)