Režie:
Margherita VicarioKamera:
Gianluca PalmaHudba:
Margherita VicarioHrají:
Galatéa Bellugi, Carlotta Gamba, Maria Vittoria Dallasta, Veronica Lucchesi, Paolo Rossi, Elio, Natalino Balasso, Anita Kravos, Sara Mafodda, Vincenzo CreaObsahy(1)
„Našel jsem ti vhodného vdovce – má deset dětí a potřebuje si odpočinout.“ Italské ženy to v roce 1800 neměly jednoduché a vůbec nezáleželo na tom, že – jako hrdinky filmu Gloria! – zrovna na hudebním institutu připravují nový kus pro čerstvě zvoleného papeže. Právě takovou kapitolu z herbáře zapomenutých příběhů historie si pro svůj režijní debut vybrala italská herečka Margherita Vicario. Její v soutěži Berlinale uvedený film poukazuje i na fakt, že hudební dějiny nejsou jen o mužích skladatelích a že též umělecká škola může být institucí, ze které je třeba utíkat do snů a fantazií. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (7)
Recenze (10)
O radosti z hudby a útěše, kterou může poskytnout. O přátelství a touze společně tvořit. Nejde o vážné historické drama, nýbrž o usměvavý, živý a svižný příběh několika žen v roce 1800. Klasická hudba s moderním vibem dodává filmu dynamiku a tempo. Postavy zažívají i těžké životní situace, které však nejsou do hloubky reflektovány a v příběhu je tak soustředěna pozornost jen na vášeň pro hudbu. Místy smutné, ale většinou zábavné. Na konci filmu se pak člověk vesele směje umírání. Tenhle film mě bavil od začátku do konce a po něm ve mě zůstal pocit, že dokud budeme mít hudbu, budeme v pohodě. ()
58. KVIFF - Taká fajn rozprávočka, ktorej by sa v minulosti hodil poobedný TV slot cez víkend resp. počas sviatkov. Aj keď som vedel, že koniec je cukríkový, aj tak ma sklamal, že ako moc. Hudobne veľmi príjemné, herecky taktiež a režisérka, ktorá film uvádzala bola tiež sympaťáčka. Ale film ako taký nezanechá dojem, že som videl niečo výnimočné. Proste len fajn odvedená práca. ()
S tímto filmem jsme se bohužel nesešli. Přišlo mi to řežijně naprosto neukočírované a mám pocit, že to nenaplnilo svůj potenciál. Přijde mi škoda, že se více nepracovalo s barvama (krom úplně finálních záběrů). Sirotčinec - zde Sv. Ignáce - je opravdu prašivý, kde jednou z mála věcí, kde se lze nalézat, je hudba: jedna z protagonistek hned zpočátku dává najevo, že hudbu vnímá všude, i mimo hudební nástroje. Nejenom, že se s tímto motivem dál nepracuje, ale přeci jenom tím, že je na tomto místě hudba tak důležitá, tak by se dle mého názoru mohla projevit ne pouze auditorně, ale i vizuálně, že do toho skomírajícího místa přináší alespoň nějaký život; film je strašně zašedlý. Jedna z protagonistek je němá, ale má miluje hudbu - proč zde není využito této němosti, že se tato postava skrze hudbu vyjadřuje? Jsou to tyhlety detaily, kvůli kterým mám pocit nevyužitého potenciálu, a proto mě Gloria! tak frustrovalo. Dále jsem vnímal absenci dynamiky postav, tj. nějakou jejich větší hloubku. Neříkám, že každá postava musí být nutně komplexní, ale tady mi prostě přišly "vhozeny do kotle". Když pak postavy zažívají krize a jsou o nich zjištěny intimní informace, nemá to žádnou sílu. Působí to na sílu, jako kdyby toho bylo málo, ve výsledku tyto informace ničemu nepřidávají. Vzájemné pohledy postav postrádají hloubku. Fakt jsem to nedával a mrzí mě to. ()
Historický film o ženách v klášteře na přelomu 17. a 18. století, které se chtějí realizovat ve své hudbě, ale tu tehdejší společnost nepřijímá. Trochu až pohádkový příběh plný fantazie s velmi přehnaným kýčovitým na mě až trapným koncem, ale s příjemnou atmosférou a dobrými hereckými výkony. Ovšem sama režisérka v úvodu říkala, že se nejedná o nějaký věrohodný historický snímek, ale o počin, který se zaměřuje na propojení fantazie a hudby, což se myslím povedlo. 7,5/10 (KVIFF 2024) ()
Pokud jste stejně jako já nikdy nečekali, že vás bude bavit italský muzikál z přelomu 18. a 19. století, Gloria! vás mile překvapí. Je to příběh, který ukazuje, jak lze pomocí hudby uniknout z ne úplně příjemné reality. Písně nám umožňují nahlédnout do zkušeností a bolestí hlavních ženských postav, díky čemuž jsou postavy pěkně vykreslené, a to jak silné ženské hrdinky, tak i ne zrovna sympatický kněz. Hudba ve filmu je moc pěkná a chytlavá, přičemž historická neautentičnost nikoho nezajímá. Doporučuji všem, kteří mají rádi hudbu, historii a trochu toho ženského boje za své místo na slunci. ()
Reklama