Pan Verdoux

Chaplinův styl je nepochybně dost archaický, i vůči době vzniku (možná dokonce vůči době vzniku víc než vůči dnešku), ale já vlastně vůbec nechápu proč - proč nikdo krom něj podobně živě nepokračoval v estetice němého filmu? Je to tak působivé a tak zábavné! Abych byl upřímný, nemyslím si, že to ve Verdouxovi udělal nejlépe, jak mohl, ale vzhledem k tomu, že to tak dělal jako jediný (co vím?), ten film nemá konkurenci a jeho charisma sálá na všechny strany. Ten film je strhující ve svojí hravosti, ochotě k přehnanosti detailu a kouzlu upřímné doslovnosti (aniž by byl tezovitý nebo snadno uchopitelný, naopak!), nenápadné komunikaci s publikem a budování charakteru, jaký mohl vytvořit jen někdo s gigantickým jménem jako Chaplin. (07.02.2017)

Na filmech Ch. Chaplina je krásné to, že v nich lze poznat, jak se postupem času vyvíjel sám autor. Rok co rok Charlie stupňuje hloubku a promyšlenost svých filmů, ačkoliv stále neupouští od prvků humoru, které zvládá taktéž na výbornou. Tentokrát prvotní myšlenka na film vzešla sice z hlavy O. Wellese, ale Chaplin si jí upravil podle svého a využil jí výtečně k projevení svých názorů na svět a existenci v něm. 9/10 (06.03.2008)

Chaplin tentokrát laškoval s tématem obzvlášť ošemetným. Mně osobně to na satiru připadá přespříliš rozverné. Ale víc mi vadí jiná věc. Tohle je klasický příklad toho, jak humanističtí umělci 20. století soustavně pracovali na mravní relativizaci. Sériový vrah coby pouhý živnostník ve srovnání s kapitány politiky a průmyslu? Vraždy coby celkem racionální reakce na krutou hospodářskou krizi? --- Je zajímavé si připomenout, že mravní relativizaci nenáviděl například Hitler. Ten z té nenávisti ovšem nakonec vraždil ve velkém. Jenže relativizovat se dá i z opačného konce: kolika vražd je vlastně zapotřebí, aby šlo o absolutní zlo? --- Starozákonní "nezabiješ" si výmluvně vystačí bez čísel. Ovšem ohánět se touto absolutní etikou v dnešním relativním světě je jednou z mála věcí, která je absolutně o hubu. Tohle jste chtěl, Mr. Chaplin? (20.04.2015)

Charlie Chaplin byl a vždy bude velkou osobností světové kinematografie. Byl vskutku všestranný tvůrce, těžko říct, co mu šlo lépe, jestli herectví nebo režie. Velký člověk, který filmu přinesl obdivuhodné věci, a bez něhož by se možná dost dobře film nevyvinul do podoby, jak jej známe nyní. Kašlal na všechny, kašlal na dobu a taky na to, co bylo přípustné a na co už lidé začali remcat a kroutit hlavami. Tato komedie je přesně taková, jako její hlavní hrdina. Inteligentní, šarmantní, lstivá, osobitá, vtipná a sympatická. (19.12.2007)

Po hlbšom plošnom zhodnotení nemôžeme Verdouxa a tuláka akokoľvek zrovnávať. Áno, sú tu isté gagy a vystupovanie, ktoré majú komický nádych tak, ako ich tvorca vždycky expresívne uplatňoval, ale to iba z diaľky. Ďaleko viac pripomína hitchcocovský maniakálnu osobnosť, ktorá má taký nonšalantný šarm, že zamaskuje aj tých najpodlejších sériových vrahov. Noirový námet je však stále podaný s grotesknou scénickou súčinnosťou a vytvára magickú atmosféru prízemnosti a vážnosti látky. Málokomu sa to takto podarí skĺbiť dohromady. (02.03.2020)