Horizont události

Jeden ze dvou filmů, ze kterých mi bylo fyzicky nevolno. (Tím druhým je 120 dní Sodomy, pokud vás to zajímá:) Ale pozor, to není výtka - naopak si toho cením.:-) Ono v dnešní době už není jednoduché natočit horor, který by dokázal takového otrlého cynika jako jsem já zcela upřímě a nefalšovaně zhnusit:-) Paulu Andersonovi se to povedlo. Dobrá práce!:) (03.06.2002)

Obecně moc klasická sci-fi nemusím. Ten žánr mi nesedí. Příjde mi nenápaditej, je pořád o tom stejným dokola, nejde tam nic pořádnýho vymyslet ... No a to je právě ta perlička na téhle výjimce, která mne fakt dostala ... Většina stopáže filmu se tváří úplně klasicky a typicky pro daný žánr. Kdesi byla tajná raketa ve vesmíru, pak zmizela, teď se náhle objevila, máme nějaký zvukový záznam, který pokládá spíš další otázky ... No poletíme se tam podívat. Z toho jeden z posádky prostě vyčnívá, protože není členem, ale vynálezcem té podivné kosmické lodi. Klasika, pořád to stejný dokola říkal jsem si. A co tam najdou, buď nic a nebo mimozemšťany. Jenže to jsem se pletl!! Film mne držel celou dobu díky dobrým hereckým výkonům a velmi zajímavou výtvarnou stránkou. A když se začalo zjišťovat, "co tam vlastně je", tak jsem si říkal "To je mazec!!! Tohle jo!!" ... Poslední třetina filmu je doslova ... peklo... (11.01.2013)

Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší. Když v roce 1979 s tímto sloganem přišel do kin kanonický Vetřelec, odstartoval svým úspěchem renesanci subžánru sci-fi hororu. Ten se těšil velké popularitě v Americe padesátých let, kdy snímky o zlotřilých mimozemšťanech žily z paranoie vůči východnímu bloku, případně odrážely hrůzu z jaderné katastrofy i rapidně se rozvíjející vědy. S ochladnutím ideologického běsnění a především pak tváří v tvář reálnému závodu o dobytí kosmu přišel žánr o svou hybnou sílu a jeho příspěvky se staly zábavnou výplní nočního vysílání televize. Vetřelec coby čistokrevný horor postavený na psychologických a mytologických archetypech připomenul, že neprobádané dálavy mezihvězdného prostoru mohou skrývat hrůzy, které ze Země, kde vědecký pokrok okrajoval sféry tajemna a iracionálna, závratně mizely. Nadcházející dekáda přinesla vedle přímého pokračování a desítek laciných kopírek směřujících na bující videotrh také další dnes ikonické příspěvky, které sci-fi horor ustanovily jako jednu ze stabilních žánrových kategorií, jež se má čile k světu dodnes, jak ukazuje letošní premiéra Život (Life, 2017). Devadesátková produkce Horizont události je sympatická tím, že nijak nezastírá svou brakovost, ale vedle šestákové přímočarosti vlastní VHS titulům se chlubí také působivými efekty a výpravou i strhujícím formálním rukopisem. Režisér Paul W.S. Anderson, který proslul svými hyperrealistickými videoherními filmy v čele se sérií Resident Evil, za pomoci efektních kamerových kompozic a rychlého střihu proměňuje omezené prostředky a několik málo studiových interiérů na pohlcující horskou dráhu vesmírnou archou hrůzy. Na rozdíl od hrůzy personifikované do roztodivných mimozemských tvorů, Horizont události kráčí ve šlépějích lovecraftovského absolutního zla dalece přesahujícího malého člověka, které spojuje s prvky groteskně fyzických hororů Cliva Barkera. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Kvalitativní vrchol tvorby Paula W. S. Andersona a jedno z nejlepších sci-fi vůbec. Budování atmosféry v první polovině nemá daleko ke slavným duchařinám, brutalita poloviny druhé si zas bere svoje z Hellraisera a jemu podobných. Z nějakého důvodu k sobě obě půle sedí a největší slabinou je tak scénář obsahující několik nepěkných lapsů. Bůh ví, jak by vypadala původní Andersonova verse, o 30 minut brutálních záběrů delší. (02.09.2004)

"Tahle loď je zkurvená! - Děkuji za vědeckou analýzu." Občas si rád zobnu přiměřenou dávku haluškoidního sci-fi a většinou mi celkem chutná, ale v tomto případě jsem trošku na rozpacích. Ono se mi to totiž celkem líbilo, ale mezi posádkou jsem nedokázal nenalézt ani jednoho astronauta, pro jehož záchranu bych byl ochotný nasednout do raketoplánu či alespoň zavolat na linku 112, takže mám takový dojem, že někde při výrobě tohoto snímku došlo k drobnému zaváhání. (21.03.2016)