Plukovník Redl

Takže túžba po moci a ovládaní do tretice od Istvána Szabóa. Priznávam, že táto voľná trilógia má neodškriepiteľné kvality a čo je najlepšie, ťažko určiť, ktorý z trojice filmov je lepší. Vzácna vyrovnanosť... Napadá ma podobne kvalitne vyrovnaná voľná trilógia Tri farby od Kieslowského. Plukovník Redl dokazuje, že styky a známosti znamenali a stále znamenajú stále viac ako pracovitosť a obetavosť. Asi najviac na mňa zapôsobila scéna, kde Redl s cisárom potrebujú nájsť obetného baránka. " Nemôže to byť Rakúšan, to by bolo pre monarchiu neprijateľné. Nemôže to byť ani Maďar, s nimi máme blízky vzťah a monarchiu by to poškodilo. Nemôže to byť ani Čech, tam sa stále proti niečomu protestuje. V žiadnom prípade to nemôže byť Srb ani Chorvát, tam je to príliš napäté..." A už bolo takmer jasné, kto to bude. Slovák to nakoniec nebol, no Rusín je rovnako vhodný kandidát. Áno, presne ako "nízky pôvod" plukovníka Redla. 80%. (16.12.2012)

Rovnako, ako zvyšným častiam voľnej Szabovej trilógie, ani Plukovníkovi Redlovi nemám čo vyčítať. Znova fantastický Brandauer, znova žiadna scéna navyše, všetko má svoj význam. U týchto filmov sa nevyskytujú žiadne chyby, alebo lacné triky v podobe sentimentu, melodramatickosti, ani výplň stopáže v podobe bojových scén. Plukovník je film tak nadčasový, že platí nielen pre našu dobu, ale bude aktuálny aj v ďalekej budúcnosti. Politika je svinstvo a ľudia, ktorí v nej pôsobia, sú tu zobrazení tak nesympaticky, že si film veľmi ľahko spojíte so súčasnosťou. Dejiny ľudstva sú definované vojnami a sú to politici, ktorí ich vyvolávajú. Práve pre tú morálnu odpornosť postáv nedávam plný počet (týka sa to aj Redla), aj keď chápem, že divácky diskomfort bol Szabovým zámerom. Film vyžaduje určitú znalosť histórie, aby si ho divák patrične užil, režisér nič doslovne nevysvetľuje, u diváka s ňou ráta. (01.12.2012)

"Každý si musí uvědomit, že je důstojník armády jejího veličenstva." Místy trošku zdlouhavé, přesto jinak velmi kvalitní historické drama (s výbornou výpravou) na pozadí neúprosně končící doby valčíků. Životní příběh Alfreda Redla je velmi zajímavý v tom, jak se z oddaného a loajálního důstojníka, pro něž byl císař otcem a armáda matkou, stal nakonec totální kariérista a cynik. Přesto jsem nečekal, že to s ním skončí tak zle, jak to ve finále skončilo a tento Szabóův film mi na otázku, co dotyčného přivedlo k přechodu na druhou stranu barikády, moc neodpověděl. Ale možná to bylo i proto, že sami historici připouští, že dotyčný mohl být nevinný a že to celé na něj někdo ušil. Takže kdo ví... (19.09.2022)

Film sám o sobě je výborný a neznat skutečný příběh postavy, dal bych ještě hvězdičku navíc. Tvůrci filmu se velmi snažili vykreslit Redla jako v zásadě kladného hrdinu, který se nechá semlít mašinérií prohnilého Rakouska-Uherska... Jak je vidět nejen v Čechách patří tento obraz habsburské monarchie k národnímu folklóru, ovšem právě proto mi tohle "kopání do mrtvoly" připadá poněkud laciné. Jistě, že lze film chápat jako alegorii moci obecně, ovšem z tohoto úhlu pohledu zase "Redl" nepřináší mnoho nového. Zajímavější je psychologické uchopení samotné postavy. Zde bohužel místy nacházíme poněkud nelogická či dosti nepřesvědčivá, byť skvěle zahraná místa. Rozhodnutí, natočit film právě tak, jak byl natočen je mimochodem o to podivnější, že reálný příběh poručíka Redla si o filmové zpracování doslova říká. Samo odhalení plukovníka Redla, prostředí tajných služeb (mimochodem, rakouská špionáž byla v té době jednou z nejlépe organizovaných a technicky vybavených taných služeb vůbec), téměř neuvěřitelný způsob, jakým se aféra dostala na veřejnost (tohle by si vážně nikdo nedokázal vymyslet), homosexuální outsiderství cílevědomého plukovníka, který za svou kariérou šel přes mrtvoly (to není řečnický obrat), zrada, v níž Redl vyměnil s Rusy vlastní prospěch (byl ke spolupráci pro Rusko pravděpodobně donucen vydíráním) za bezpečnost celé země (rozhodně není nadnesené tvrzení, že nebýt Redla, mohla první světová válka skutečně dopadnout zcela jinak). Samozřejmě by potom celý příběh ztratil své morální poselství, protože pokud skutečný život plukovníka Redla něco charakterizovalo, tak to byla neuvěřitelná malost. Žel až neuvěřitelně přesně jej charakterizuje citát: "kdo chce ze sebe udělat víc než je, udělá ze sebe většinou zrůdu" (Ch. Chaplin) (24.03.2009)

S napätím som očakával poslednú, nevidenú, časť z trilógie Istvána Szabóa. Radím ju na úroveň Mefista, pretože bola dejovo zovretá, historické pozadie bolo v rovnováhe so životným príbehom plukovníka Redla a Klaus Maria Brandauer vytvoril vierohodný obraz ambiciózneho dôstojníka c. a k. monarchie snažiaceho sa prekonať svoje predurčenie dané nízkym pôvodom. Ostatné prednosti (casting, reálie, herci a pod.) boli tak, ako nedostatky (dĺžka, zbytočné dejové odbočky) spoločné pre všetky časti voľného triptychu. (02.12.2012)