Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jean Valjean se dostal na galeje za to, že ukradl kousek chleba pro svou hladovějící rodinu. Díky neúspěšným pokusům o útěk byl z nucených prací propuštěn až po dvaceti letech, v roce 1812, jako skutečný zločinec, který bez skrupulí lže a krade. Sílu změnit svůj osud dala Valjeanovi až neuvěřitelná dobrota starého biskupa, který před policií zapřel jeho loupež. O deset let později je z bývalého galejníka vážený starosta městečka Vigau. Naneštěstí je novým velitelem místní policie jmenován inspektor Javert, který zná Valjeana z galejí. Starostovi se daří skrývat svou pravou totožnost, ale podezíravý policista vymyslí rafinovaný plán jak z něj vynutit doznání. Mezitím se bývalý trestanec, nyní vážený muž s velkým srdcem, ujímá nemocné ženy Fantiny a na smrtelné posteli jí slíbuje, že se postará o její dcerku Cosette, která otročí v hostinci mazaného lotříka Thernadiera. Javertův ďábelský plán na zatčení bývalého trestance by vyšel, kdyby se Valjeanovi nepodařilo na poslední chvíli uprchnout. S malou Cosette pak nachází úkryt s pařížském klášteře. Osudy Javerta a Valjeana se ale ještě jednou osudově protnou během krvavé pařížské revoluce roku 1832 (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (243)

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Ne, ne, ne. Tahle verze jednoho z nejčastěji natáčených filmů se mi napáčí... Sice je asi nejvíc nadupadná co se týče hereckýho obsazení, ale to nestačí. Na tomhle románu se mi dycky nejvíc líbily záběry z nemilosrdných a bohem zapomenutých galejí :o). A tady? Ani ťuk, možná tak jedna ubohá vzpomínka. Nemůžu říct, že bych byl nespokojen, ale ani mi zde moc nesedí Neeson, kterýho jinak můžu, ale tady mi to prostě nějak nešlo. Jeho protějšek Rush byl o poznání lepší, ale taky už sem viděl lepšího záporáka. Přišlo mi divný, že když se Valjean snažil s malou Kozetou dostat přes brány Paříže (už tenkrát to muselo bejt obrovský město), tak že zrovna narazili na hlídku, kve který byl policajt Javert. Tenhle kousek neurazí, ale ani se nijak zvlášť nevryje do paměti. Sem docela zvědavej na ty nový Bídníky, snad to bude lepčí než tihle... No, nechám se překvapit. ()

hans500 

všechny recenze uživatele

Liam Neeson je dobrý, ale na Gabina zdaleka nemá, Geoffrey Rush je jako Javert skvělý, ostatní obsazení je průměrné. FIlm má temnou atmosféru, to je však málo. První polovina filmu je zpracovaná dobře (i když i tam pár scén chybý, a jsou zkrácené), ale druhá polovnina je značně horší, moc zkratkovitá, spousta scén chybý, jsou odlišné atd. Kdyby byla druhá polovnina alespoň tak dobrá jako první možná by to bylo na 4*. Co tuto verzi hodně kazí je ovšem neprosto katastrofální závěr. Jinak - toto téma si zaslouží mnohem delší stopáž (minimálně o 30 minut) než v této verzi. Stačilo by film prodloužit a zlepšit závěr a mohlo to být výborné, takhle ovšem bohužel, jen za 3*. ()

Reklama

voleman 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrý film se skvělou ponurou atmosférou a s ještě lepšími herci. Hlavně ústřední dvojice Liam Neeson a Geoffrey Rush byla skvělá. Jinou adaptaci bídníků jsem sice zatím neviděl, ale tohle se mi hodně líbilo, ikdyž na úplně plný počet hvězdiček tomu něco málo chybělo, ale přesně nevím co to bylo. Takhle to jsou hodně silné 4*. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Nejlepší BÍDNÍCI jsou z. roku 1958 v hlavní roli s Jeanem GABINEM. A to jsem viděla všechny filmy s názvem "Bídníci". Do této role dnes těžko najdete představitele, který by charismatickému Gabinovi konkuroval. Dosud se ještě nenarodil. Tím neříkám, že ostatní filmy jsou špatné....jsou jenom jiné a té době špatně konvenují. ()

Apophis 

všechny recenze uživatele

Stejně jako Limo nechápu, proč jsou z toho ostatní tak vyvalení... Film je naprostý průměr s dobrými hereckými výkony... Ano, herci jsou to, co tento film dělá koukatelným... Scénář je totiž slabý a trochu chaotický, takže člověk, který by Bídníky neznal, by mohl chvílemi tápat... Celkově se scénář snaží filmu vtisknout "vyšší poselství", čímž ale filmu velice ubližuje. Další věc, která mi vadí je černošský revolucionář, který do této doby vůbec nepatří. Rozumějte, nejsem rasista, ale umělé vlepování černochů do příběhů a rolí, kde nemají co dělat mi prostě leze na nervy! Abych ale jen nekritizoval, musím pochválit herce (kteří právě filmu zajistili 3*). V první řadě bych uvedl Liama Neesona, který v roli Valjeana doslova zářil, jeho výkon byl velice přesvědčivý a bezchybný (na to jaké pitomosti mnohdy musel hrát...)! Dále bych uvedl Umu Thurman, která přestože neměla velkou roli, zvládla jí zahrát tak výborně, že v člověku vzbudila soucit - a to se musím přiznat, že nepatří k mým zrovna oblíbeným herečkám! Geoffrey Rush hrál svou roli výborně a spolu s Neesonem má lví podíl na tom, že z filmu nebyl propadák... Claire Danes i Hans Matheson si vyzvyžení zaslouží také - za krásné výkony... Shrnu-li to, jedná se o film, který by mohl být kasovním trhákem, kdyby byl trochu lepší scénář (ono v něm bylo víc nesrovnalostí, než jsem uvedl, ale já tu nechci spoilerovat...). Film ale také ukázal, jakou sílu mají skvělí herci a je tedy škoda, že jejich potenciál byl takto vyplýtván - přestože jen díky nim je film koukatený... ()

Galerie (38)

Zajímavosti (11)

  • Když se sešel Hans Matheson na castingu v New Yorku s Billem Augustem, nabídl mu August roli mladého revolucionáře Mariuse, ale americká filmová studia si nepřála, aby Matheson roli ztvárnil protože byl v té době neznámý. Nakonec ale roli získal. (Lynette)
  • Ve scéně, kdy se bojuje o rakev jednoho z revolucionářů, je možné v záběru vidět, že natáčení probíhalo před pražským hradem. Místo katedrály sv. Víta však vidíme Notre Dame. V dalších střizích a záběrech ale vidíme opět skutečný chrám sv. Víta. (Mr.Hudson)
  • Povstání ve filmu na pohřbu velitele Lamarque, kterého se účastnil Marius Pontmercy (Hans Matheson), Cossettin (Claire Danes) milý, se skutečně stalo. V historických pramenech ho najdeme jako Červnové povstání nebo Pařížské povstání 1832, které bylo vládou potlačeno. (Nick321)

Reklama

Reklama