Za ginipiggu 2: Chiniku no hana

Snímek ukazuje jediné, jak si filmaři poradili s trikovou stránkou čtvrcení mladé ženy. Přistoupíte-li na hru, místo znechucení se dostaví zvědavost: jak to jen udělali? ( na netu koluje o natáčení podrobný dokument). Bohužel si ale po chvíli budete připadat jako u řezníka, který porcuje čerstvě zabitý kus. Ano, zabitý. Dívka je totiž paralizována, a tak nevydá téměř hlásku. Atmosféra je tudíž v háji a pokud chcete znát některá tajemství těla, je lepší zhlédnout dokument z pitevny... (24.12.2011)

Vraj sa Hideši Hino inšpiroval opisom skutočného zločinu. Mne to štylizáciou pripomínalo japonský strašidelný príbeh o ovládnutí démonom, ktorý vstupuje do snov a robí v nich večer čo večer popisované krvavé bububu (mimochodom z takejto opakovanej nočnej mory by šiblo zrejme každému). Celé toto "řádění" je poprekladané vzletnými básnivými pojednaniami o tele, krvi a násilí. Cieľovým efektom je vytvorenie odpudivých artefaktov zmaru a rozkladu. Veď povážte: zobral by si ktosi k obdobnému masakru megahelmu, samurajský úbor a recitoval pri tom pateticky hromživé verše? Nasvetľoval by si každý kúsok odpidlikávaného tela iným svetlom? Ondial by sa najprv so zápästiami a potom s celou pažou? Kdeže, mal by to v paži a šmyk, šmyk. Taktiež môže byť Za ginipiggu 2 vnímané ako pocta totálnemu znehybneniu (šibari) - dievča už sa nepohne, keď sa mu pohyb stupňovane znemožní - najprv chloroformom, potom vyviazaním na lôžku, anestetikom a nakoniec amputáciou. Sadisti a tí, čo nenávidia ženy sa tu môžu substitučne ukľudniť, rybári zase v záverečných scénach rozpoznať minimálne tri druhy červíkov (také biele malé hmýriace sa, hrdzavé podlhovasté a také akoby jablkové ružovkasté, čo vytvárajú také obrátené účka, keď lezú). Naozaj ťažké hodnotenie, bezprostredne po pozretí som si povedal: "Čo je to za nudnú kravinu!", no potom som si spomenul na japonské ducháriny a nejako sa mi to spojilo. Aj so samotným záverom, kde sa lovec opäť vydáva na stanicu, kde to všetko začína odznova. Moc démona je večná, nikdy sa nekončí (séria Za ginipiggu má sedem častí). (07.08.2013)

Vzhledem k tomu, že série už je stará skoro 30 let, musím jí uznat určitý potenciál své doby, ale v současnosti, kdy hranice toho, co je zobrazeno, zacházejí ještě o něco dále, jen tenhle vrah v samurajském brnění prostě jen jedním filmem z mnoha, který ničím zásadně nevyniká. Absence děje tomu příliš nepomáhá, jsme vlastně celou dobu v místnosti, z níž se nehneme, až na úvodní scénu, kdy je vražděná dívka unesena. Jak říkám, se statickou kamerou by tohle celé vyznívalo jinak. (27.11.2013)

Samoúčelná úbohosť. Nielen, že je to zle urobené, trápne zahraté a nelogické až hrôza, ešte sa to snaží vydávať za umenie. Jednotka bola aspoň znepokojujúca ale toto? Spýtajte sa sami seba, na čo sa pozerá horšie; na zviazanú, kričiacu, mučenú ženu, alebo na mŕtvolu? Keby bola pri vedomí, alebo keby ju aspoň vyzliekli, mohlo to byť aspoň trochu šokujúce, ale toto bolo asi najhoršie možné réžijné riešenie danej témy. Ani percento tomu nedám. (21.10.2012)

fuj. ostry snuff.. vselijake tryzneni mlade random japonky sice zacina jiz po dvacetiminutach byt dost zdlouhave, ale technicka stranka brutalnich efektu je nesmirne naturalisticka, odporna...vseobecne, mam problem s hodnocenim tohoto subzanru (snuff). otresne morbidni divadla a rozmanite rejpy teenagerek v exotickych pozicich, v tom se rozhodne nevyzivam... v porovnani s ostatnimi dily serie, davam 4*... v obecnem meritku nevim jak (a jestli vubec to ma cenu) hodnotit... nemocné (12.07.2008)