Dívka a moře

Po pútavom životopisnom filme o Diane Nyad tu máme ďalší zaujímavý kúsok zo sféry ženského plávania. Príbeh Trudy Ederle sa odohráva v 20tych rokoch 20.storočia, takže to má okrem iného veľký záber aj v boji o uznanie ženských športovkýň, ktoré boli v tej dobe predsa len neustále podceňované. Jej životný príbeh bol natočený vynikajúco, aj keď nepochybne tu bolo aj množstvo umelej gradácie deju, ktorá mala za úlohu zdramatizovať scenár (ale to nie je pri životopisných športových filmoch nič neobvyklé). Každopádne, natočené to bolo vynikajúco, a aj posolstvá, ktoré film so sebou nesie sú skutočne silné. Inými slovami, film hodný 5* Klobúk dole pred Trudy a jej výkonmi v La Manche! (03.08.2024)

Čeští distributoři by se měli poučit. Původně jsem podle názvu myslel, že se jedná o tento film. "Based on true story" mám vždycky rád, zvlášť když jde o příběh nějaké jedinečné osobnosti, která se nebála posunout hranice, i když jí v tom bránily konvence i závistivci. Ostatně to platí i o tom druhém filmu. Každopádně Gertrude „Trudy“ Ederle si už zatraceně dlouho o zfilmování říkala a divím se, že se takový film objevil až nyní, skoro 21 let od její smrti. Daisy Ridleyová ji zahrála skvěle, jak mimikou a odhodláním na všech etapách onoho legendárního výkonu, tak nebojácným duchem své doby. Pozvolná a sebejistá režie Joachima Rønninga dává prostor pro předání té správné emoce a zasloužené hrdosti vůči hlavní hrdince a produkující veterán Jerry Bruckheimer zase dovoluje divákovi zprostředkovat rozmáchlé mořské scény, které si tenhle příběh rozhodně zaslouží. Jen mi nějak chyběl trošku více osobní závěr, který by dal divákovi šanci vhlédnout do duše slavné plavkyně. Její sláva zůstane zaslouženě věčná, to každý asi víme, ale co se jí honilo hlavou, když se zrovna nepromenádovala hlavní třídou, jak na svůj životní výkon pohlížela v ústraní, jsem se nedozvěděl (knihu jsem nečetl). Chybělo prostě rozvinutí jejího vnitřního konfliktu (včetně toho zásadního, když jí Wolffe sabotoval její první pokus). Každopádně filmové překvapení roku a patrně nový přírůstek do top 10ky nejlepších sportovních filmů vedle Rivalů, La Mans '66 nebo skvěle odlehčených Náhradníků. (23.07.2024)

Natolik mě to vtáhlo a ponořilo, že ani nechápu kde ten film nabral přes dvě hodiny stopáže. Prostě to dějově jelo jak po másle - rodina, plavání, odhodlání, sportovní sen a jeho realizace. Jasně, srozumitelně a přímočaře. Největším záporákem je tu doba a její všeobecně přijímaný sociální konstrukt o chování žen, z našeho dnešní pohledu samozřejmě diskriminace a nejen ve sportovním prostředí, personifikovaně pak sportovní kádři, zhrzení trenéři a zprvu i nedůvěřiví mužští příbuzní hlavní hrdinky. Vizuálně podmanivé zobrazení dobového prostředí i plaveckého boje v rozbouřených vlnách, vtipně zvolená dobová hudba, podmanivý soundtrack a přesné herecké výkony, to jsou velké plusy tohoto filmu. Drobná ale tu jsou, ubrala bych mírně na závěrečném patosu a možná lehce přitlačila na pilu v psychologii Trudy. V této oblasti se tvůrci evidentně snažili vyhnout jakékoliv fabulaci, hrdinka je tak pro diváka po celou dobu záhadou, jediné co s jistotou víme, že má velmi intenzivní citové napojení na sestru, že v rámci realizace svých sportovních snů dokáže odpálkovat a odsunout na druhou kolej prakticky kohokoliv, včetně svého života. Subjektivně je to pro mě určitě víc jak 80%! (22.07.2024)

v očekávání dalšího životopisného prefabrikátu, který mi sice přinese příběh co jsem neznal, ale ve finále se mi z hlavy vykouří dřív než dojedou závěrečné titulky, mě dost překvapilo jak moc mi tenhle kousek sednul. Rønning už v Kon-Tiki ukázal, že příběhy na reálném základě zvládne a tady se to všechno hezky sešlo. Hezká kamera, dobrá hudba, silný příběh, jeho zasazení do reálií oné doby, kdy pro ženu byl problém se jen naučit plavat, natož plavat závodně a v neposlední řadě i velmi dobří herci v čele s Daisy Ridley, která předvedla zatím svůj nejlepší výkon. Ač sem příběh Trudy Ederle neznal, tak se celkem dalo čekat kudy se bude vyprávění ubírat a jak vše nakonec dopadne, ale tentokrát mi to nezabránilo si to užít naplno a při zapalování majáků dokonce i uronit nějakou tu slzu. Když už bych se měl i příště nechat lehce prvoplánově dojímat, tak prosím zhruba takhle...80% (22.07.2024)

Disneyova (pomalu soukromá) doména inspirativních sportovních dramat se rozrůstá o další, řemeslně a emočně naprosto adekvátně zaplavané. Ani se na něj nelze zlobit, vždyť tu "nekonfliktní tendenčnost" (snad i) myslí upřímně, přesně podle příručky. Ve finiši tak budete necynicky jásat s davy, jelikož zapálení Daisy Ridley se opírá o vykreslené rodinné vztahy i nelichotivé podmínky ženského plavání (sportu) své doby a pokoření Lamanšského průlivu jí dá zabrat. 70 % (28.08.2024)