Limity

Když jsem se dozvěděl, že v rámci zimního vysílacího schématu uvede ČT nový seriál Petra Zelenky, byl jsem nadšený a začal jsem se dost těšit. Notabene po podzimní naprosto bizarní Strachově škvíře jménem Lovec.  Měl jsem radost, že tohle přinese fajn osvěžení po  oněch stále únavějších televizních kriminálkách a byl jsem spokojený, že na ČT po Dobrém ránu Brnu opět dostane prostor komediální tvorba. Na víc rovnou od Petra Zelenky, kterého považuju (stále nechci používat minulý čas, i když Limitama mě bohužel trochu nahlodal) za suverénně nejlepšího českého režiséra minimálně současnosti. U jeho předchozí tvorby jsem zažil pocity nadšení a (mírné!) pocity zklámání jenom dvakrát. Pokud ale v Dabing Street po dvou super třetinách jenom  projel závěr a v Modeláři stále úspešně provokoval a nastiňoval zajímavá témata, pouze  už nebyl formálně tak vytříbený.....Tak v tomto případě Zelenka snad už jenom nastiňuje zajímavá témata. Právěže jenom NASTIŇUJE.  Rozhodně jsem nepatřil k divákům, kteří by byli kritičtí hned od prvního dílu. Ten naopak nastínil spoustu věcí, o kterých to TEPRVE MOHLO být. Klecový velkochov slepic, mezigenerační střet, ekologický aktivismus s vědomím, že některé protestní akce mohou být pro zdraví škodlivé nebo mohou být jenom soupeřením dvou skupin, které žádný problém ve skutečnosti neřeší, energetická transformace a její rizika pro určité skupiny, kteří jsou ještě zvyklí na staré uvažování, skeptismus ohledně vyřešení ekologické krize prostřednictvím vědy........Uffff. A tomu všemu měl vévodit motiv Karla Kadlece  - podnikatele s uhlím, který nenávidí ekologický aktivismus, až se na konec stane ekologem proti své vůli.:D Fakt jsem byl zvědavý, co tohle přinese. Jenomže už  druhý díl ukázal rozbředlou kaši, která plave na vodě,  nic vlastně v podstatě neřeší, ničím nějak extra nepobaví, jenom se na rozpadá  na jakousi sérii lidových situací a vtípků...a mezitím tak jednou za dvacet minut probleskne něco ojediněle zajímavého. Ale zakončení s blafnutím petard v autě bylo jednak docela dobrým gagem, jednak mě i celkem dramaticky uzemnilo a slíbilo naději. A skutečně.  Potom, co důkladně vyšetříme jestli se na kurzech jógy ,,prcá´´, nebo si vysvětlíme , že úsloví tahat kačera neznamená to samé jako ,,honit péro´´ a prostoru pro řadu dalších situací, které prý byly aplikovány coby vyřazené vtipy z Kameňáku se to konečně stane. Na onu avizovanou linku nedobrovolného aktivisty na konec  dojde. Sice až VE DRUHÉ POLOVINĚ AŽ TŘETÍHO DÍLU!! Ale právě tento moment mě chytl. Od falešného dopisu mě to začalo bavit a rozjel se super mediální kolotol s několika bezva vtípky (Je suis Karel, paralera k Palachovi.) K tomu jako bonus bylo fajn si zavzpomínat na 168 hodin a ocenil jsem i angažování skutečné filozofky Terezy Matějíčkové. V této chvíli to konečně začalo připomínat Zelenku.  Zase jsem začal být zvědavý, jak to pojede. Konečně se to začalo  přetvářet v něco, co jsem od toho čekal už od začátku. Jenomže čtvrtý díl s probuzeným Karlem, který už to mohl celé konečně nabourat, opět pokračoval v zajetých kolejích rozbředlé záchodové nedějovosti se scénáristým cvičením ,,do kolika sitací je možné nacpat slovo p..a´´. Tento úkol se povedl, ale jinak se opět začalo dít něco hodně zajímavého až v posledních pěti minutách, kdy se opět na víc zadařila autenticita a podívali jsme se dokonce do autentických prostor DVTV. Pátý díl přinesl prvek další oběti, která se inspirovala Karlovým činem, což se mi zdálo jako dost zajímavý motiv, který mohl vyvolat další absurditu nebo etická dilemata. No ta bene po silném projevu otce oběti  o tom, že egolický aktivismus kvůli své ideologii sice bojuje za svět i pro budoucí generaci, ale během toho stíhá všechno ničit. To můj radar opět cítil Zelenku.  Ale  na konec v podstatě motiv ohořelého vyšuměl, což mě dost překvapilo, protože tohle mohlo opravdu přinést něco silného. Konečně se to dvou  jalových dílech zase probralo šestkou, kterou považuji asi za vrchol, který Limity nabídly. Linka Karlovy nabídky milionu korun ve službách  jako ozvučení a uklid byla vtipná. Bohužel i tento díl zdržují polotrapné scény, kde se řeší soukromé trable postav. Ale co se týče té linky s mladými aktivisty, vrcholící blokádou silnice, ta mě bavila. Podobná situace se víceméně opakuje v sedmém díle. Na jedné straně super děj ohledně organizace akce v uranovém dole - strop v počtu účastníků na patnáct mě rozsekal   (ty dodávky jsou fakt skvělý, ty se vám budou líbít, dečka. ) Tento díl má na víc velký bonus v podobě hostujícího Krobota v roli ředitele dolu, kterému stačila účast v pouhém jednom epizodě, aby to tradičně bravurně rozjel a trochu pozvedl zdejší nevýrazné herectví ( Přestantě si lhát.  Bez  uhlí, bez ropy a bez plynu to prostě nejde!!!) Jenže na strané druhé.........fakt bych asi nečekla, že předmětem nějakého díla Petra Zelenky bude po dlouhou část stopáže klišoidně zpracované dilema nechat si mimnko/nenechat si miminko...a ani VE SNU by mě nenapadlo, že bude zakončené rozhodnutím na posledním chíli už na operačním sále za doprovodu melodramatického hudby a nadšením již již nachystaného doktora. Brrrr...To jsme jako v Ulici? Finalová čast na mě taky moc nefungovala. Divné reakce na odhalení pravdy okolo Karla a celkově tak nějak zvláštní otevřený konec, který se vydá cestou nejmenšího odporu - otevřenosti. Co se týče postav a hereckého obsazení, Aleš Háma sice vizáží  splňuje prototyp burana, kterému se dá i fandit. Ovšem ačkoli proti němu nic nemám a jako moderátora i zpěváka ho beru,  souhlasím s názory, že na tuhle roli prostě neměl. A obecně si myslím, že obličej náhlé mediální hvězdy by vtipnějši vynikl, kdyby ho hrála méně provářená tvář než letitý provařený televizák. Další postavy mimo Karla mě ale nějak nebraly. Hlavně Igi mě svou láskou k té podivné ,mladé staré´´ emo zombičce rozčiloval. Na víc mi tohle stvoření do pozice středoškolačky moc nesedělo. Strašně nesympatická. Mohla se úplně vystřihnout. Ale nikdo tady obecně nějak extra nevyniká.  Na příklad postava Tatiany Dykové zde neslouží pro nic jiného než aby pokaždé někoho seřvala nebo se urazila. Jiné vlastnosti v podstatě nemá. Její kontrast Lenka v podání Veroniky Khek Kubarové zase působí jako nestálá voda, která neví, co chce.  Tyhle dvě totálně nefunkční ženské postavy mě iritovaly stylem napsaní asi nejvíce. Ale ono bohužel obecně jsou tady figury  buď jednorozměrné  (Igi  - puberťák, Alena - uřvaná semetrika,  Pavla - naivka), nebo se jim nedostanete pod kůži, své chování mění, jak ponožky a těžko říct, co vlastně mají představoat (Lenka). S podobným materiálem je opravdu těžké dojímat se v závěru při uzavírání dějových linek. Okolo Karla není nikdo, komu bych ho do života nějak přál. Předchozí projekty Petra Zelenky byly buď provokativní, mystifikační, nápadité nebo absurdní. Někdy i všechno dohromady. U Limity se provokativnost omezuje na  leckdy prvoplánovou vulgárnost. Je pravdou, že je částečně pokrytecké stěžovat si na sprostá slova. V  prostředí, ve kterém se seriál odehrává nečekám slovník Shakespearea. Zelenkova svéraznost mě vždycky přitahovala. Bylo pro mě těžké si připustit, že by natočil blbost. Pořád si myslím, že ten chlap bude asi tak milionkrát chytrejší než většina z nás, co mu to tady teď natřeme. Je potřeba si říct, že Zelenka ve svých mediálních výrocích i v současné době pořád  sarkasticky dráždí Čechy s tvrzeními o tom,  neexistuje žádný český smysl pro humor a zlaté české ručičky, čímž odráží kritiku. Dodává, že Limity nikdy neměly být mainstreamový seriál. U jiných Zelenkovin by takové poznámky fungovaly. V tom případě ale těžko říct, jak moc má být sofistikovaně podvratný na příklad moment, kdy se sestrička v nemocnici Karla ptá, kolik mu ukazuje (prs)tů, ukazuje tři, zatímco kamera najede na její (prs)a a Karel tak řekne: ,,Dvě.´´,  Není tohle právě ono podbízení se do českých domácností? V čem se takový humor liší od jiných českých komedií, které Zelenka  v historii opakovaně kritozval?  Proč si Zelenka tak chválí komediální vklad  Pleslovy postavy, která jde na obchody ,,přes ženský.´´ Není tohle další typický sexismus české komedie? Limity by mohly být pořádně absurdní jízdou.  Proč ale  Zelenka, který kritizuje, že se filmová tvorba uzavřela do kruhu realičnosti, a zmizela práce s nadsázkou, zdržuje skoro   polovinu svého autorského   seriálu nudnými vztahovými trablemi?  Otázky, samé otázky. Opravdu bych chtěl vědět, co se při psaní a natáčení některých konkrétních scén mému milovanému režisérovi honilo hlavou. Provedením je tento projekt bohužel mnohdy značně přesně NeZelenkovský. A to hlavně rozbředlostí námětu, občasnou přehnanou lidovostí a telenovelizací v osobních linkách postav. Možná mi ale ve výsledku nejvíc vadí ta rozbředlost. Základní námět se mi zamlouval.  Sám  jsem napsal, že některé momenty seriálu  (hlavně v šestém a sedmém díle - v osmém už zase méně) se mi líbily a najednou fungovaly. Bylo to ale strašně natáhlé. Kdyby se osekaly rozbředlosti a smrsklo se to na celovečerák, mohla to být možná fajn hříčka. Tak hodina z těch sedmi hodin (:D) byla fajn. Od dlouhodobě chystaného projektu Zelenkova jmena bych ale měl úplně jinačí očekávání. Na víc ani to zakončení nebylo nic moc.  Proto  musím volit podprůměrné hodnocení.. (02.03.2025) (méně) (více)