Režie:
Lilja IngolfsdottirScénář:
Lilja IngolfsdottirKamera:
Øystein MamenHrají:
Helga Guren, Oddgeir Thune, Heidi Gjermundsen Broch, Marte Magnusdotter Solem, Elisabeth Sand, Kyrre Haugen Sydness, Esrom Kidane, Victor Roll Nordstoga (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Marie se snaží skloubit kariéru s péčí o děti a domácnost, zatímco Sigmund je neustále na cestách. Stejně jako mnoho jiných vztahů, i ten jejich začal bezstarostnou zamilovaností. Po letech manželství však přichází vážná krize a Marie musí čelit svým největším obavám. Vztah ale nemůže zachránit, aniž by sama prošla upřímnou sebereflexí. Norská režisérka Lilja Ingolfsdottir natočila autentické vztahové drama, které si na festivalu v Karlových Varech získalo srdce diváků a obdrželo pět ocenění, včetně Ceny za ženský herecký výkon pro Helgu Guren. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (93)
Tenhle film mě dostal! Velmi realistické, struhující. Hodně se mnou zarezonoval a myslím, že jsem v sále nebyla jediná (po filmu slyším pána o řadu za mnou jak říká svému doprovodu, že ani netušila, jak se s výběrem filmu trefila, že tohle zrovna žije). V leččem mi to otevřelo oči, resp. mi to dalo cenný vzhled, jak to může mít v manželství i druhá strana. Taková filmová terapie. ()
Wau, po krátkém idylickém svižném úvodu následuje dusná vztahová psychologická nálož, která si dovoluje nahlížet na situaci ,,ambiciozní chlap opustí ženu v domácnosti´´ neskutečně komplexně a v jistém slova smyslu až nepříjemně nastavovat zrcadlo. Marie sice působí jako děsná semetrika na první dobrou, ale dalo by se rozumět jejím argumentům o vyčerpanosti kvůli časté nepřítomnosti manžela. Situace mezilidského nedorozumění byly vyobrazeny perfektně. A musím říct, že soucítit s Marii ve smutku z toho, že rozchod ji nebere všechno hezké v životě, mně docela bralo. Kdyby se postupně neukazovalo, jaké můžou mít podobné výčitky, vzorce chování a ,,ony záchvaty hněvu´´ opodstatnění, což taky nebylo nic příjemného. Marie může chtít, aby se Sigmund cítil špatně, aby si myslel, že je horší než ona...protože ona sama o sobě pochybuje a nedokáže vydržet jen sama se sebou. Ufff, jedním z dalších silných momentů byl určitě pociťově vyčerpávající rozhovor s matkou o tom, jako by ani jedna nechtěla té druhé nechtěla dělat radost, nikdy tu druhou příjmout... Emociálně náročné. Ale cením si podobných skvěle napsaných a přirozených komorních filmů ze života. A že je takhle vyzrálé dílo debutem je neuvěřitelné. Hlavní herečka Helga Guren exceletní. ()
Príbeh zo života psychicky labilnej ženy, ktorá sa zaľúbi do muža s ktorým trávi niekoľko rokov života svojim správaním ,hádkami keďže on je pracovné na cestách nedokáže ho tolerovať a psychicky trápi aj svojho manžela až kým si neuvedomi ,že manžel od nej môže jedného dňa odísť , film má psychologickú stránku ženy ,ktorá trpí problémom s psychikou , takú ženu by som nechcel ,ktorá si nevie vážiť svoju polovičku 4* ()
Lilja Ingolfsdottir dokázala vytvořit film, který rozpláče téměr každého. Marie je nešťastná z fungování svého vztahu se Sigmundem a obviňuje z toho právě svého manžela, který věčně pracuje mimo domovské město. Po tom, co společně navštíví terapii, sled událostí nabere na nečekaných obrátkách. Až na věky je filmem, který ukazuje cestu k sebepoznání a najití pravdy vnitřního hlasu, který ne vždy objektivně vyhodnotí situaci. Excelující Helga Guren bude divákům ještě dlouho ležet v srdíčku. A kdyby vás nepřesvědčily recenze, možná by pomohl dlouhý potlesk ve stoje na MFF Karlovy Vary. [KVIFF 2024] ()
(8,5/10). Seveřané nám už po několikáté ukázali, že dramata jsou jejich hlavní devizou. Podobně jako u Jagten, tak i zde se jedná o excelentní sociální drama. Tentokrát se však ponoříme do rodinné krize, kterou Elskling velice autenticky zkoumá a zobrazuje. Největší podíl na tom má bezesporu syrový a až chladnokrevný severský styl vyprávění, který se většinu stopáže chová velice odměřeně - podobně jako ústřední dvojice. V závěru však zařadí nečekanou výhybku, která zapříčiní kolizi s divákovým srdcem. Nesmírně intimní katarze, které jsme v závěru svědky je na milimetry přesnou trefou, která otřese i tím největším cynikem. Líbí se mi, jak je snímek uzemněný a nesnaží se být zbytečně teatrální. Největší podíl na tom má suverénní výkon Helgy Guren, která je zpočátku velice nepřístupnou postavou. S postupující stopáží si k ní však divák najde cestu a bude s ní prožívat její vzestupy i pády. Každý si za svůj život prošel určitým vztahovým a psychickým vývojem a právě tento film může být pro některé lidi tou pravou rozbuškou, kterou tak dlouho potřebovali. Věřím, že Elskling dokáže měnit nejen vztahy, ale i životy. Velice oceňuji, jak snímek zobrazuje moc terapie, která je obecně velice podceňována a mnohdy i tabuizována. Chápu, že v tomto případě byl pro potřeby filmu tento proces uvědomění dosti osekán, ale i tak mě nesmírně hřálo u srdce, když se hlavní hrdinka začala před očima diváka měnit. Protože nejdůležitější je přijmout lásku v sebe sama a až poté se může člověk zaměřit na ostatní lidi. "You deserve love. You can have it. It's okay, that you need love." ()
Reklama