Vzpomínka na Titány

Smíšený sportovní tým kontra burani z bigotního Jihu? Hádejte třikrát, kdo nakonec oslaví bratrstvím scelený triumf a kdo utře nařvanou hubu. Sportovní dramata jsou mou neutajovanou slabostí a chápu, že vyčítat jim předvídatelnost a nadbytek klišé je asi jako vytýkat cukrárně, že nenabízí odtučňovací dietu (nebo jistým americkým vysokým, že přijmou každého, kdo rozezná fotbalový míč od ústředního topení nebo umí rychle zdrhat, viď Forreste), takže to přejdu taktním mlčením. Taktním mlčením už nejde přejít patetické žvásty, protivnou přemoudřelou prepubescentku a rádobytvrďáckost uječeného Denzela, po kterém bych tu cihlu chvílemi s chutí mrskla sama, nicméně se vzpomínkou na prosluněné dny pobíhání po školním hřišti a tak mladého a už tak titánského Ryana Goslinga ty smířlivé tři utrousím. Ale pokud jde o film o americkém fotbalu, mám jasno v tom, kdo je můj Vítěz a kdo Poražený. (09.08.2012)

Rasismus v Americe v sedmdesátých letech a kolektivní sport, konkrétně americký fotbal na střední škole, to nejde zrovna moc dohromady. ale přichází nový výborný trenér, tvrdý jako skála, jenže je černý. Zlomit předsudky a stmelit kluky, to nejde lehce. Charismatickému Denzelovi se to po úmorné práci, spolu s bílým trenérským kolegou podaří, i za cenu lidského neštěstí. Skutečný příběh je nabitý sportem a dobře zkočírovanými emocemi,slušné pokoukání to bylo. (21.11.2018)

Je to plné klišé, aké patria k športovým filmom a aj k filmom s tematikou rasizmu a jeho postupného prekonávania. Ale prečo to považovať za zápor, ako je to tak svižne a pozitivisticky nakrútené, že sa človek na konci cíti tak nabudený, že má chuť si zrazu splniť všetky svoje dosiaľ nezrealizované sny. A hneď po vyčerpávajúcom pracovnom dni si dať ešte dvojfázový tréning. Washington a Patton sú skvelá trénerská dvojka a je dobre, že ich vzťah nie je zbytočne hrotený a jeden nie je za toho správneho a ten druhý za toho, ktorý sa má polepšiť, prípadne dostať na frak. Je tu priestor aj na futbalovú taktiku, takže film si môžu užiť aj priaznivci amerického futbalu, ale to píšem iba z pohľadu absolútneho laika. (25.04.2020)

Ač jsem přiznivcem sportovních snímků, tak v tomto případě jsem moc nadšen nebyl. I když je to vina spíše protirasistické složky filmu. Nevím nakolik odpovídá děj pravdě, ale moc se mi nezdá, že by v době hutné segregace černého a bílého obyvatelstva došlo k tomu, že se parta bílých fotbalistů dá dohromady s partou černých fotbalistů, všichni se navzájem nenávidí, pak jedou na sportovní soustředění a o týden později při návratu si už v autobuse všichni spolu zpívají veselé písničky jako jedna velká rodina. Nemluvě o dalších věcech v příběhu, které jsou poměrně směšné v čele s tím faktem, že postavou, která vlastně nejvíce rozumí americkému fotbalu, je pětiletá holčička.. Zkrátka mám dojem, že většina mainstream filmů o rasismu vyznívá docela nereálně a má nakonec spíše opačný, než původně zamýšlený efekt. No a pokud je navíc ještě z produkce dílny pohádkotvůrců jménem Disney, tak to asi ani nemohlo dopadnout jinak. (01.06.2009)

Mám ráda americký fotbal. V poslední době přicházím na chuť sportovním filmům. Navíc Denzel v hlavní roli, to už samo o sobě vypovídá o skvělém filmu. Disney se postaral o pořádnou slaďárnu (hlavně na konci). Naštěstí je to brané sportovně, takže pokud vyloženě nejste měkoty, tak žádná slza neukápne. Herecky je to skvěle zahrané, příběhově ještě lepší. Líbí se mi ta postupná gradace a to vznikající přátelství postupem filmu. (08.09.2019)