Jmenuji se Sam

"Proč se tvůj táta chová jako retard ??" - "On je !!" Další Pennova zbytečná snaha pozdvihnout špatný film.. Jednomu se zdá opravdu velmi bolestivé sledovat tak skvostného herce, jak se trápí v kleci několika pomýlených gest a šklebů, čímž sice dává vyniknout malé Dakotě Fanning a tradičně jisté Michelle Pfeiffer, které se však rovněž nedokáží vymanit z tvůrčího sevření, když jim režisér Jessie Nelson opakovaně svou neschopností nasazuje nelsona.. Emocionálně v jistých pasážích nesmírně silný snímek, který však se zvlášť zde hloupoučkým beatlesáckým poselstvím, že vše, co člověk potřebuje, je láska, může náročnějšího diváka jen těžko uspokojit.. Velmi bizarní, byť i dík tématu a proměnlivosti emocionálního napojení na diváka v jistém smyslu zajímavá, plačka, při níž by si ostudu uřízli i větší machři.. (21.03.2016)

Těžká ždímačka emocí, ale já si prostě to plné hodnocení nemůžu odpustit. Penn byl ve své roli naprosto perfektní a celý příběh je tak silný a strhující, že snad nemůže někoho nezasáhnout. Smetánka čsfd se mnou očividně nesouhlasí, ale pro mě je tenhle film úžasnou ukázkou lidskosti a víry v lepší zítřky. 95% (27.11.2016)

Prvýkrát ma Sam a jeho modrooká rozkošná dcéra dostali na plnej čiare, zasiahli ma v pravom čase presne na sekundu. A tak som druhú polku filmu prerevala originál ako malé decko. Tak ako plačú 7-ročné deti alebo možno tak ako ich otcovia,ktorí sa mentálne zastavili na ich úrovni. Dnes (po dvoch rokoch) považujem tento film stále za veľmi silný. Aj keď v ňom cítiť USA, aj keď je to citová vydieračka...niektorým filmom som ochotná odpustiť chybyčky a nechať sa vydierať. Ak ma vydiera perfektná trojka ako Penn, Pfeiffer a Fanning, tak pokojne. Druhýkrát videné počas Challenge Tour Special - Filmový lov. (03.07.2013)

Drama jak "prase". Takhle dramatický příběh jsem snad nikdy neviděl. Kdybych se na tento film díval sám, tak bych se určitě rozbrečel. Jestli se budete dívat na tento film, tak bych Vám nikdy nepřál zažít to, co obsahuje děj toho filmu. Jak si na ten film vzpomenu, tak i teď se mi chce brečet:´/.Přístupnost:od 12 let (28.02.2007)

Když mě to celé přišlo jako špatně natočená parodie na Rain Mana, Forresta Gumpa a whatever else. Mentálně zaostalý Sean Penn, mentálně předčasně vyspělá Dakota - oba mají těch 7 let, akorát že v určitých chvílích scénář přestřelí a udělá z nich ty americké postavy, co jsou schopné dostat se za hranice svých předepsaných schopností a vlastností, tzn. začnou mluvit jako kniha, vylévat si srdce tak emotivním způsobem, že se začnete neklidně ošívat na židli a přejete si, aby do toho sakra aspoň nehrála ta stupidní vygradovaná a posmutněle famózní hudba. Potom přijde zatmívačka, člověk si oddechne, že tomu aspoň nechali otevřený konec, když už nic jiného, a ejhle - ono ne. Podobné pocity (odejdu - neodejdu - tak už ten případ vyhraj, stejně všichni víme, že to tak dopadne - dejte mi velký kuchyňský nůž a já rozpárám to plátno) jsem měla naposledy u Sloního muže. (21.02.2012)