Milenec

Mýtus o Platónské jeskyni aplikovaný na žánr vztahového dramatu. Poznat skutečnou pravdu ale někdy nemusí být právě osvobozující... Výjimečně dobře napsaný scénář a vynikající kamera (poetizující typicky městské motivy, jako třeba motiv tramvají...), především ale skutečný herecký koncert všech hlavních představitelů, ruské reálie signalizuje pak jen nadměrné množství butylek vodky po kapsách a kvanta vykouřených cigaret, jinak je celý příběh celkem univerzální... (09.04.2012)

Pravdupovediac vymyslieť zápletku Milenca asi nebolo nič obtiažne. Je to taký príbeh určený pre hercov, ktorí sa chcú poriadne ponoriť do postavy a zaujať tak poroty na medzinárodných festivaloch. Na to treba mať ale napísaný uveriteľný scenár, akým Milenec našťastie vcelku disponuje. Ja som od prvého stretnutia oboch chlapíkov čakal, kedy už konečne otvoria prvú fľašu a prejaví sa tá naša východoeurópska a špeciálne ruská povaha. Netrvalo to dlho. Bohužiaľ mi obe postavy pripadali nesympatické, ako divák som sa s nimi tak ťažšie stotožňoval a skôr som si potom uvedomoval jednoduchosť a neoriginálnosť zápletky. Otázna je nakoniec aj tá uveriteľnosť, ale možno v tom je najväčšia sila filmu, v Dimitrijovom náhlom šoku z toho, čo bolo pred ním 15 rokov skryté a ako je možné niečo také si nevšimnúť. Rozdiely medzi mužmi a ženami sú v tomto prípade nekompromisné, my sme proste hereckí amatéri. (09.08.2013)

Rusko mě stále překvapuje nejen svými příběhy, které jsou velmi dobře zpracované, poutavé, neobvyklé, ale tady také jeho hereckým výkonem Olega, který do své role vložil snad celé své já. Jeho smutek, možná naději, že to tak snad nemuselo být a to mnohé nevyřčené, které režisér nechal na nás, abychom se dokázali víc ponořit do té pedagogovi duše, která byla jedním dopisem obrácena celá naruby, tak za to díky. I při malém množství postav lze natočit vynikající film, který vřele doporučuji. (24.11.2015)

Tak nesentimentální a přitom beznadějně smutný film plný hořkosti, vzteku a zatrpklosti se vidí jen hodně zřídka. Ztráta blízkého člověka obvykle bolí. Ztráta iluzí bolí dvojnásob. Dosavadní jistoty se hroutí a do života vdovce vstoupí přízrak soka, nad kterým se už nedá zvítězit a který hrdinu nutí revidovat pohled na dosavadní partnerský život. Z iluze o funkční měšťanské rodině se stává podivný trojúhelník, kde jedna strana schází. Když se z bezútěšné životní reality nedá uniknout do světa útěšných vzpomínek, ztrácí smysl i budoucnost. Milenec je komorní psychologické drama, které výborně funguje a přitom si vystačí s málem - se dvěma výbornými herci a ušmudlanou realitou ruského velkoměsta plného zanedbaných činžáků s chátrajícími interiéry. Celkový dojem: 90 %. (06.02.2015)

Rusky ťaživé, zadumané, presýtené dymom cigariet, do mrazivého vzduchu vydychovaných obláčikov pary a pomaly sa sunúcich mohutných električiek s osamotenými sprievodcami. Cieľ v nich sediaceho pasažiera je tiež neveselý. Urputne sa snaží dôkladne prevŕtať minulosť mŕtvej manželky a poprevetrávať jej utajený vzťah. Vdovec sa o ňom dozvedel nedlho po jej náhlej smrti. Pátrajúci pozostalý sa tak stáva stredobodom urputnej snahy zistiť každú podrobnosť, pričom necitlivo zasiahne ženinho milenca, vlastného syna, pracovné prostredie (čiže študentov - keďže vdovec je učiteľom), svokru aj mamu. Racionálne vedomie situácie, ktorá nastala, dostáva úplne na frak. Dôležitým sa stáva len zradený manžel a jeho túžba vyzvedieť čo najviac a pomstiť sa. Niekedy je lepšie veci nechať prikryté rúškom milosrdného tajomstva, v čom súhlasím s názorom užívateľa Dionysos (cit.: "Mrtvé je vskutku lepší nechat v klidu spát...".). Intenzívne pátranie v minulosti príbuzných totiž u predisponovaných pováh môže spôsobiť, že príliš rozjatrené rany na duši sa už nikdy nemusia zahojiť. (25.03.2014)