Skřítek

Po 10 rokoch od KAMENNÉHO MOSTU sme konečne toho jeho škriatka uvideli! Bohužiaľ, hoci scény s ním boli kúzelné, do celku o radostiach a strastiach meštiackej rodinky vo svete, kde existujú iba zvuky, veľmi nezapadali. Podobne ako v ostatných Vorlových filmoch ale aspoň ukazujú jeho mimoriadny cit pre čaro mestského prostredia. Vorel má nápady a vie točiť, ale film nie je výnimočný ničím okrem grotesknej formy a pochopenia a sviežeho stvárnenia sveta mladých. Tých naozaj dobrých momentov tu nie je až tak mnoho ( hlavne tie z obchoďáku a skejťácke a sprejerské kúsky, ktoré predjímajú motívy z GYMPLU ). Po kríze KAMENNÉHO MOSTU a skvelej CESTĚ Z MĚSTA nachádza novú inšpiráciu opäť vo vlastnom živote – syn mu dospieva do puberty a tatko režisér v jeho živote, zábave, kluboch, skejtovaní a grafiťáctve objavuje nové motívy a tému. Doznieva a vrcholí tu starý Vorel, groteskný a doslova škriatkovský, ale najprirodzenejšie a najsviežejšie pôsobia práve mladicke motivy, z ktorých je zrejmé, že si rejža uchováva mladého ducha a radšej by sa niekde preháňal so synátorom a kamerou na skejte, než zháňal peniaze od nevďačných sponzorov (čo bol ostatne aj dojem, ktorý som si odniesol z osobného stretnutia s ním krátko po dokončení SKŘÍTKA)... (08.02.2015)

Odvaha opravdu Vorlovi nechybí. V době, kdy do kina lidi nechodí ani na mluvené filmy, natočí grotesku. Těžko napsat víc, než že scénka výletu na Karlštejn z Pražské Pětky byla rozvedena do celovečerní podoby, samozřejmě pouze po stránce nápadu. Děj už s ní nemá co dělat, a ani moc s Cestou z města na níž trochu navazuje. Film je prostě o životě, tak jak ho známe, jen očima grotesky. A je to sranda k pohledání. Pro mne osobně je to 80 minut famózní zábavy bez jediného hluchého místa a je v tom všechno: nadsázka, drama, nostalgie, lovestory, teenageři, stáří, holky i chlast. No rock ´n ´roll od Mig 21 taky není k zahození. Herecké výkony vysoko nad průměrem dnešní doby. Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů....100% (05.01.2010)

Sice musím ocenit Vorlovu odvahu natočit v dnešní době "němou" grotesku, nicméně z celkového výsledku mám poněkud rozporuplné pocity. V první řadě mi vadila nevyváženost scénáře - některé pasáže jsou nabité infantilním humorem pro žáky prvního stupně základní školy a jiné se snaží o psychologickou sondu dnešní společnosti. Je to jistě dáno tím, že režisér se chtěl zavděčit nejširší divácké obci od 5 do 105 let, ale film potom působí poněkud roztříštěným dojmem. Co mně dále hodně naštvalo, bylo všudypřítomné moralizování o tom, "jak jíst maso (potažmo zabíjet zvířata) je špatné", "chodit do McDonalda je ještě horší" a vůbec, že "jsme obětí konzumní společnosti". Sice je to všechno více méně pravda, ale forma, jakou nám to režisér vtlouká do hlavy, je dosti laciná. Nemluvě o tom, že konzumace marihuany a vandalismus jsou tu prezentovány jako téměř normální, nezavrženíhodné záležitosti. Celkem zklamala i hudba od MIG 21, na kterou nezapomněla upozornit žádná z reklamních kampaní, ale jež ve skutečnosti spočívala v neustálém opakování dvou, tří skladeb, což po takové půlhodince už notně leze na nervy. O kvalitě obrazu se raději nezmiňuji. Na druhou stranu herci, jak v hlavních, tak i v těch nejmenších roličkách, byli výborní, resp. přesní (tedy vtipní), což ale u "sklepáků" nemůže být žádným překvapením. Podtrženo, sečteno jsem se bavil, ale ne zase tolik, jak bych od režiséra CESTY Z MĚSTA a geniálního KOUŘE především, očekával. (23.03.2005)

Hodnotit nemůžu neb se na to nevydržel koukat moc dlouho, když to šlo v tv. To pitvoření bylo pro mě naprosto neúnosné. Jak mám Vorla hodně rád, tak mám čím dál víc pocit, že jeho nechuť k celé dnešní společnosti je tak velká, že mu brání to nějak umělečtěji ventilovat, a tak až moc sklouzává k moralitám. A že je to chvályhodný a ojedinělý počin natočit němou grotesku, jak jsem se někde dočetl? No kdo viděl Tuvalu, může se jen smát. (10.02.2007)

Natočiť grotesku v 21. storočí musí určite producentom pripadať ako samovražedný nápad, napriek tomu je Škriatok pokusom o vzkriesenie tohto žánru, tak populárneho začiatkom storočia minulého. I keď sa v rámci žánru škriatok určite nestratí, doplatí na zmlsanosť dnešného diváka, ktorý sa už nesmeje kopancom do zadku a „náhodným“ pádom na zem. Gagy v dnešnej dobe musia byť svojim spôsobom sofistikovanejšie a nie tak prvoplánové ako si to mohli dovoliť Chaplin and co. A to je Škriatkova slabina. Gagy sú totiž dostatočne nevyrovnané, niektoré sú geniálne a niektoré dosť slabé. Postava Škriatka je vo filme len do počtu, dej poriadne neovplyvňuje, čo ma vedie k otázke či vôbec bola potrebná. Pochváliť však treba muzikálny doprovod od MIG 21. 6/10 (03.01.2006)