Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (237)

swamp 

všechny recenze uživatele

Když jsem v televizi viděl ukázky na Skřítka, tak jsem si říkal, že "tohle asi vidět nechci". Ale ta příležitost se mi naskytla a já ji využil..a jsem tomu rád! :) Nebudu vyjmenovávat skvělé herecké výkony hlavních dospělých hrdinů, ani shazovat některé účelné pasáže..zkrátka si na to zajděte a film "stravte" sami! :) ()

lewwin 

všechny recenze uživatele

Tenhle film mě zpočátku rozhodně nelákal. Ležel mi doma drahnou chvíli, než jsem se konečně odhodlal si ho pustit. A líbil se mi; oblíbení herci a netradiční způsob zpracování mě zaujal. A kromě toho natáčení k mému překvapení probíhalo i v mém oblíbeném klubu Wakata, takže bod k dobru Už jen proto, jak se tam Polívka honí se svým filmovým synem:) ()

Reklama

seeker23

všechny recenze uživatele

Hodnotit nemůžu neb se na to nevydržel koukat moc dlouho, když to šlo v tv. To pitvoření bylo pro mě naprosto neúnosné. Jak mám Vorla hodně rád, tak mám čím dál víc pocit, že jeho nechuť k celé dnešní společnosti je tak velká, že mu brání to nějak umělečtěji ventilovat, a tak až moc sklouzává k moralitám. A že je to chvályhodný a ojedinělý počin natočit němou grotesku, jak jsem se někde dočetl? No kdo viděl Tuvalu, může se jen smát. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Brutálne švacnutá groteska, ktorá síce miestami veľmi bystro paroduje dnešnú spoločnosť a uťahuje si z nej najdrsnejším spôsobom, predsa na to však používa niekedy až príliš primitívny humor. Zo začiatku som prekvapene pozerala, čo je tento film zač, potom som si zvykla a pomaly sa začala aj smiať. Napriek tomu je dojem z filmu trochu rozpačitý a aj keď som sa zabavila, nemôžem mu dať viac než 2 hviezdičky a nepredpokladám, že si ho ešte niekedy pozriem. ()

Red Meat 

všechny recenze uživatele

Sice musím ocenit Vorlovu odvahu natočit v dnešní době "němou" grotesku, nicméně z celkového výsledku mám poněkud rozporuplné pocity. V první řadě mi vadila nevyváženost scénáře - některé pasáže jsou nabité infantilním humorem pro žáky prvního stupně základní školy a jiné se snaží o psychologickou sondu dnešní společnosti. Je to jistě dáno tím, že režisér se chtěl zavděčit nejširší divácké obci od 5 do 105 let, ale film potom působí poněkud roztříštěným dojmem. Co mně dále hodně naštvalo, bylo všudypřítomné moralizování o tom, "jak jíst maso (potažmo zabíjet zvířata) je špatné", "chodit do McDonalda je ještě horší" a vůbec, že "jsme obětí konzumní společnosti". Sice je to všechno více méně pravda, ale forma, jakou nám to režisér vtlouká do hlavy, je dosti laciná. Nemluvě o tom, že konzumace marihuany a vandalismus jsou tu prezentovány jako téměř normální, nezavrženíhodné záležitosti. Celkem zklamala i hudba od MIG 21, na kterou nezapomněla upozornit žádná z reklamních kampaní, ale jež ve skutečnosti spočívala v neustálém opakování dvou, tří skladeb, což po takové půlhodince už notně leze na nervy. O kvalitě obrazu se raději nezmiňuji. Na druhou stranu herci, jak v hlavních, tak i v těch nejmenších roličkách, byli výborní, resp. přesní (tedy vtipní), což ale u "sklepáků" nemůže být žádným překvapením. Podtrženo, sečteno jsem se bavil, ale ne zase tolik, jak bych od režiséra CESTY Z MĚSTA a geniálního KOUŘE především, očekával. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
  • Otec (Bolek Polívka), který právě jede tramvají se svou milenkou (Marika Procházková), si po kontrole revizorem prohlíží v peněžence starou fotografii své manželky (Eva Holubová) s miminkem. Ti se na fotografii hýbají jakoby ve filmu. Je to skutečná sekvence s touž herečkou z jednoho ze začátečnických Vorlových krátkých filmů To můj Láďa (1981). Snad kouzlem nechtěného jde o sekvenci, v níž hrdinka právě řekla o svém manželovi: „Určitě si našel jinou. Hezčí. Mladší“, což je přesně její aktuální situace ve Skřítkovi. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama