Krev zmizelého

Když jsem ten film viděla naposledy, před deseti lety, byl to film o hrůzách časů, které máme dávno za sebou. O historickém dědictví, které nás provázelo po celé minulé století, až jsme se s ním dokázali rozloučit. O nemocných zrůdách, kteří v těžkých časech našli příležitost pro své patologické touhy. Strašlivá vzpomínka na dobu, která pohnula osudem rodičů, příbuzných, předků, známých… Když se na film dívám teď, v roce 2016, dívám se na film o lidech, kteří žijí mezi námi. Uplynulo sto let, ale oni se nezměnili. To, čím jsou, předávají svým dětem. Mnoho desetiletí skrývali, co si opravdu myslí. Dívám se na film s devianty, kteří žijí mezi námi a čekají na novou příležitost. Pokud se tak stane a bude jim dána – protože vše vždy ovlivnit nemůžeme – slibme si, že proti každé takové jednotlivé svini uděláme vždy všechno, co je v naší moci. Ale to je často něco úplně jiného než boj. (04.05.2016)

Zdál se to být skvělý film se zajímavým námětem a pohledem z druhé strany - mimo zaběhlé dějinné výklady. Krev zmizelého má pozoruhodný příběh, jenž mne opravdu zaujal… a proč tak malé hodnocení? Nulový výkon postavy mladého vojáka (Václav Jiráček) naruší každou dobrou scénu, které se účastní, a odsoudí ji k vyhození do odpadkového koše, stejně tak nevýrazný výkon Ester Geislerové. Vše zachraňuje Vladimír Dlouhý, který exceluje a zastiňuje svým výkonem mladé hrdiny. Ještě že máme herce, jako jsou báječní Vilma Cibulková a Igor Bareš. Také několika sekundový Marek Vašut v roli Kongo Müllera je prostě moje nejlepší postava tohoto poutavého filmu. Oba mladí protagonisté zanikají, jejich postavy jsou nemastné, neslané a tím pro mne značně znehodnocují tento, jinak opravdu zajímavý a výpravný film. (05.11.2011)

Již od začátku do Vás scénárista Körner a režisér Ciesler hustí jeden bezútěšný obraz za druhým. Při tom všem ale zapomínají na to, že se divák musí citově ztotožnit s postavami, aby se mohl dojímat jejich osudy a to se alespoň mne nepodařilo. Velký podíl má na tom má snaha o široký záběr,film se odehrává během 30 let, a to nutně vede k tomu, že jednotlivé charaktery jsou jen lehce načrtnuté a tím pádem chybí hlubší prožití příběhu, tedy spíše shluku epizodních výseků, které se nám snaží ukázat jak ta doba byla strašná... Což zajisté byla, ale podle mého názoru by bylo mnohem zajímavější a působivější, kdyby se autoři rozhodli soustředit na jeden konkrétní časový úsek.. Přesto se jedná o poměrně zajímavou podívanou, tu a tam s působivými scénami a kvalitními hereckými výkony. (14.09.2005)

Ačkoliv příběhy a osudy hlavních hrdinů jsou sami o sobě dostatečně tragické a zajímavé, tak vás jejich převyprávění nijak nezaujme, pouze opět potvrdí všeobecný fakt o hrůzách 2. světové války a snad ještě větších hrůzách bolševismu. Nevím proč, ale s postavami se nedokážete sžít a po skončení filmu už si na ně ani nevzpomenete. Navíc Ester Geislerová je "moc obyčejná" na to, aby mohla jakkoli zaujmout a tím, že si zde vůbec zahrála, nám ukazuje, jak málo talentovaných mladých hereček máme. (02.04.2006)

Neveselé epizody z neveselého života za války a za totáče se skvělou cibulkovou a mizernou geislerovou v hlavních rolích. Jednotlivé epizody špatně zapadají dohromady, takže výsledný film působí nesourodě a navíc ho ničí ne zrovna povedený závěr. Ale jako čtyřhodinový seriál s vysvětlením hluchých míst by to mohlo být i na 5*. Uvidíme... (03.10.2005)