Krev zmizelého

Ačkoliv příběhy a osudy hlavních hrdinů jsou sami o sobě dostatečně tragické a zajímavé, tak vás jejich převyprávění nijak nezaujme, pouze opět potvrdí všeobecný fakt o hrůzách 2. světové války a snad ještě větších hrůzách bolševismu. Nevím proč, ale s postavami se nedokážete sžít a po skončení filmu už si na ně ani nevzpomenete. Navíc Ester Geislerová je "moc obyčejná" na to, aby mohla jakkoli zaujmout a tím, že si zde vůbec zahrála, nám ukazuje, jak málo talentovaných mladých hereček máme. (02.04.2006)

Patetický obludný kýč!!! Nemůžu uvěřit, že scénář napsal můj velký oblíbenec Vladimír Korner, ale to zpracování je tak nechutně kýčovitě srdcervoucí, že se mi obracel žaludek. Cieslar jako režisér mě nikdy nepřesvědčil a jeho filmy jsou pro mě nezáživné a prostě špatně zpracované. Jako režijní řemeslník je bídný. Příběh, odehrávající se v rozmezí let 1939 -1965 vyznívá jako blábol, který nemá daleko k nějaké telenovele. Hudba vykradená z jiných filmů jen zvyšuje utrpení film dokoukat a všemu dává korunu Vilma Cibulková a její otřesná srdcervoucí mimika, která je furt stejná a mě už tak neuvěřitelně vytáčela, že jsem film kolikrát málem vypnul, A třešnička na pomyslném dortu z hovna byla Cibulková namaskovaná jako stará bába, která přečkala pár let v lágru. Fuj, hnus, tohle už nikdy vidět nechci. Taky Ester Geislerová byla jako její dcera strašlivá, po herecké stránce celkově úplná bída, snad s vyjímkou Lábuse, Huby a Bareše. Mám moc rád příběhy z poválečných let a prostředí Sudet, ale napsané a natočené důvěryhodně, bez přehnaných patosů a otřepaných kýčů. Tohle byl ulta kýč jak bič. (05.04.2018)

,,NIKDO NEUTEČE SVÝMU OSUDU....“ /// Jestli máte rádi depresivní filmy plný hajzlů, ženskýho utrpení a osudů lidí, kteří tak jako tak skončej v pekle a kde každá akce vyvolává okamžitou reakci – zdá se bejt Milan Cieslar ten správnej hostitel. Když se k tomu přidaj herecký koncerty Vilmy, Huby, Bareše…mohlo bejt zaděláno na parádní biják. Škoda, že ty Dorliny osudy nemaj tolik šťávy a nevyvolávaj víc emocí. Třeba ale seriál dokázal zacelit některý díry. Každopádně rejžovi fandím a vyrážím se (celej natěšenej) zúčastnit programu Lebensborn. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když se podívám do kamen, tak JE vidím! (čerty? Ty taky, ale stojej kousek vedle.) 2.) Děda mi dal nožík s rytinou na rukojeti KARJALA 1939. (hokej jo? Ehm…neříkej vo tom Rusům!) /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (28.10.2012)

Výrazně epizodovitý a útržkovitý slepenec vznilý sestříháním nákladného seriálu, který si asi musel vydělat i jinak než uvedením v tv. Navzdory dobrým hereckým výkonům a na naše poměry nevídané výpravnosti je tento film značně nevyrovnaný v tempu a nedokáze probudit emoce. Všem doporučuji shlédnout televizní minisérii, jež mě zaujmout dokázala. (13.12.2007)

Již od začátku do Vás scénárista Körner a režisér Ciesler hustí jeden bezútěšný obraz za druhým. Při tom všem ale zapomínají na to, že se divák musí citově ztotožnit s postavami, aby se mohl dojímat jejich osudy a to se alespoň mne nepodařilo. Velký podíl má na tom má snaha o široký záběr,film se odehrává během 30 let, a to nutně vede k tomu, že jednotlivé charaktery jsou jen lehce načrtnuté a tím pádem chybí hlubší prožití příběhu, tedy spíše shluku epizodních výseků, které se nám snaží ukázat jak ta doba byla strašná... Což zajisté byla, ale podle mého názoru by bylo mnohem zajímavější a působivější, kdyby se autoři rozhodli soustředit na jeden konkrétní časový úsek.. Přesto se jedná o poměrně zajímavou podívanou, tu a tam s působivými scénami a kvalitními hereckými výkony. (14.09.2005)