Karel a já
Karel a já
Karel and I
Režie:
Miroslav CikánKamera:
Julius VegrichtHudba:
Josef StelibskýHrají:
Jindřich Plachta, Jana Dítětová, Jaroslav Vojta, Jiří Dohnal, Růžena Nasková, Hana Vítová, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Světla Svozilová, Gustav Hilmar (více)Obsahy(1)
Syn továrníka Oldřich zmeškal vlastní oddavky. Přehnal totiž loučení se svobodou a noc před svatbou strávil v povozu pana Šourka, který se ho marně vyptával na adresu. Ráno se šel drožkář poradit na policii, pasažér se zatím probudil a s fiakrem mu ujel. Zamířil za nevěstou, ta však byla uražená a vyhodila ho. Oldřich se také zatvrdil a prohlásil, že se ožení s první dívkou, kterou potká. O další vývoj událostí se postaral Šourkův kůň Karel, když zamířil domů, a přivedl tak Oldřichovi do cesty Boženku, dceru svého pána. Ani ta ale o rozmazleného mladíka nestála. Oldřich se tedy s jejím otcem vsadil, že vydrží měsíc těžce pracovat. Pokud vyhraje, získá Boženčinu ruku, drožku i věrného Karla... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Jedna z těch mnoha komedií, kde je jasná ústřední milenecká dvojice (tady jsou dvě dvojice), jen se ten vztah různě zamotává a neustále se milující osoby odcizují a přitahují k sobě. K tomu je tu milé poselství - že tvrdá práce má smysl a je třeba si ji vážit. Milý, pohodový a hlavně poklidný film na sobotní pošmourné odpoledne. ()
Plachta mal talent vyzerať v štyridsiatich na osemdesiat, chudák ledva sa dožil päťdesiatky. Jeho nesporný talent tu vidieť, cítiť, ale kvôli nemu a koňovi to nemusí byť hneď dobrý film. Problém je, že ide o komédiu, no tá je negatívna. Humor je slabý a hádok a kriku tu je až príliš. Ženy pred 80 rokmi ale radosť pozerať. Nejde len o krásu, ale vystupovanie, oblečenie, normálne ako dámy. Aspoň to hrali a očakávalo sa to od nich. ()
Reziser Miroslav Cikan /Provdam svou zenu, Konec Cesta 1959 a Výstraha 1953/ natocil slusnu protektoratnu komediu, ktora sa vyhyba politike. Tematicky je to o rozlucke so slobodou, o zenbe, oddavkoch atd atd. Kazdopadne akysi punc ludovosti tomu nemozno upriet, Cikan bol u mna vyborny reziser, hoci hodne filmov natocil este v 30. rokoch. S tym mam ja problem, lebo v 20. a 30. rokoch minuleho storocia len sa zacinala ceskoslovenska kinematografia budovat - a ja mam taky pocit, ze reziseri /Otakar Vavra, Cikan, alé i povedzme Bielik/ sedeli doma v obyvacke, kukali na US hollywoodske kulty a rozmyslali ako to pretavit a pretransformovat na domace - ceskoslovenske pomery. Tak, aby to domorodci v CR a SR pochopili : 55 % ()
Peklo, rozpoutané po úspěšném atentátu na Heydricha v květnu téhož roku, smetlo nejen statečné parašutisty v kryptě cyrilometodějského kostela, ale i stovky bezejmenných lidí, odvážných i vystrašených. Zdá se potom takřka nemožné, že v těchto podmínkách vznikaly veselé příběhy plné radosti i mladosti, takové, jakým je právě Cikánova komedie o napravení nenapravitelného a lehkomyslného továrnického synka. Volba Jindřicha Plachty do role podivínského drožkáře, který si svého Karla hýčká s pověstnou něhou a laskavostí byla trefou do černého. Jeho svrchovaně autentické herectví, zcela přirozené, prosté a bez vší okázalosti souzní jak s příběhem, v němž má navrch láska člověka k člověku, tak s tím, čemu se říká přátelství lidí a zvířat. Plachta ale není sám, jsou tu i další, kteří ve stínu přiléhavých ateliérových dekorací vytvářejí šťavnaté lidské typy – sympatická, teprve šestnáctiletá Jana Dítětová, půvabná Hana Vítová, jejíž proměna v uraženou novomanželku, cynickou a něžnou zároveň, je vskutku nečekaná, laskavá Nasková, Dohnal, Pešek i vynikající Marvan v roli zcela protichůdné. Osudová sázka, která změnila jeden lidský život k lepšímu, by mohla, navzdory svému stáří, sloužit i jako vhodná záminka k současné, ne právě lichotivé bilanci na trhu práce. Cikánova veselohra je kromě jiného živoucím důkazem, že i v těžkých časech lze vdechnout život nesmrtelným filmovým okamžikům, na které vzpomínají ještě další generace vděčných diváků. ()
Příjemná a lehká komedie s vtipem, pořádnou dávkou optimismu a snahou o výchovný aspekt. O střetu světa bohatých a chudých a jejich vzájemném působení na sebe. O peripetiích dvou mladých párů. Oni jsou ješitní a vztahovační, snaží se dokazovat svojí mužnost a žárlí. Ony jsou urážlivé a soupeřivé, vyjadřují se ve zmatku protikladně a žárlí. Božena Šourková (mlaďounká Jana Dítětová) se nechává vyhecovat vychloubačnou řečí bohatého mladíka a snahou o vyrovnání se s bohatou dívkou. Továrníkův syn Oldřich Ficek (dobrý Jiří Dohnal) se se zaťatými zuby pokouší dokázat možnost proměny z bohatého povaleče a floutka v pracovitého a užitečného muže a právoplatnou součást poctivé společnosti. Lucie Jandová (elegantní Hana Vítová) je uražena nesvědomitou a nezodpovědnou povahou svého snoubence. A kominík Vašek (dobrý Ladislav Pešek) je zmatený vším děním okolo, nerozumí mu a žárlí na všechno. Jsou zde další dvě výrazné postavy. Starý a dobromyslný drožkář Šourek (dobrý Jindřich Plachta), který nade vše miluje svého věrného koně Karla. A svérázný cihlář Tonda Fafejda (příjemný Jaroslav Marvan v netypické roli), který nad Oldřichem drží ochranou ruku při jeho životní proměně. Z dalších rolí: zklamaný a nakonec překvapený továrník Ficek (Jaroslav Vojta), rozčarovaná bohatá paní Jandová (Růžena Nasková), po odplatě toužící rybář (Eman Fiala), zmatený policejní inspektor (Vladimír Řepa) a škodolibý Oldřichův sluha František (František Paul). Základem dobrého a zdravého jádra člověka a společnosti vůbec je tvrdá poctivá práce. Idealisticky optimistický názor! Kéž by to byla pravda! ()
Galerie (6)
Zajímavosti (5)
- Natáčení probíhalo v Praze Na Kampě na Malé Straně, u Lichtenštejnského paláce na Malé Straně, na Hradčanech a v Novém Městě na Rašínově nábřeží a Karlově náměstí. Dále se filmovalo v okolí obce Všenor a na Berounce. (Cucina_Rc)
- Kůň Karel, který hraje ve filmu ústřední postavu, byla vysloužilá policejní a velmi tvrdohlavá kobyla. Ať dělal Jindřich Plachta co chtěl, kobyla nechtěla žrát ani vstát. Proto dostal nápad a nahlas zakřičel: „Auf, Karle, auf, komunisti dou!“ A kůň najednou vstal. Ve štábu to vyvolalo značné veselí a režisér Miroslav Cikán prohlásil: „Jestli nás teďka Němci nezavřou, tak nikdy." V době zuřící heydrichiády to byla od Plachty neuvěřitelná odvaha. (krib)
- Původně měl Jaroslav Marvan v tomto filmu hrát továrníka Ficka (otce Jiřího Dohnala) a Jaroslav Vojta cihláře Tondu. Marvan však tuto roli režiséru Cikánovi vrátil s odůvodněním, že mu již ti továrníci lezou krkem. Cikán však nechtěl o Marvana přijít a proto mu nabídl, samozřejmě s jistými obavami, postavu Tondy. A výsledkem je, že oba herci hrají ve svých filmografiích atypické role – Marvan prostořekého cihláře a Vojta továrníka. Výsledek však všechny mile překvapil. (krib)
Reklama