Síla lidskosti - Nicholas Winton

Na Síle lidskosti jsem byla kdysi v kině. Dokument to je natočen zručně, ale co je na tomto filmu hlavní, to je to, o čem to je. Nicolas Winton je obdivuhodný člověk a musím se přiznat, že jsem měla při sledování slzy na krajíčku. Představení tohoto muže a ukázání činů, o kterých by se mělo mluvit, se myslím povedlo. Mi se dokument Síla lidskosti líbil. (15.06.2013)

Přestože za války bylo mnoho dalších lidí, které zachránili či pomohli zachránit lidské životy (Wallenberg, Pesev, Schindler aj.), je příběh Nicholase Wintona výjimečný. Winton nebyl členem žádné skupiny, zmocněnec vlády, bojovníkem za lidská práva, atašé či vlivný podnikatel aj. Z tohoto pohledu jde o "prostého" člověka, jemuž "pouze" nebyl lhostejný osud dětí v Československu těsně před zahájením druhé světové války, a to až při celkem náhodné návštěvě Prahy v roce 1938. Vnímám dokument v základních dvou rovinách - z pohledu příkladného, hluboce lidského, nezištného a skromného přístupu a chování jednoho člověka, který se rozhodl nečekat, až někdo něco udělá a vzal osud téměř 700 dětí do svých rukou. Současně je obžalobou zbytku světa, který odmítl přijmout děti z okupovaného Československa a tento čin bezesporu patří k nejtemnějším skvrnám 20. století. Pouze Británie a Švédsko poskytly svou pomoc. Například USA odmítlo přijmout uprchlíky s odkazem na dané kvóty. Skutečností byly blížící se volby, ve kterých chtěl Roosevelt uspět, ale dobře věděl o protižidovských náladách u amerického obyvatelstva a nechtěl tak zmařit své politické cíle. Je tohle lidskost? Druhou rovinou je pohled rodiče, který je schopen pochopit pouze ten, kdo má malé děti. Tato část dokumentu mě hluboce zasáhla. Neumím si představit, že bych zítra odpoledne měl vzít svou téměř dvouletou holčičku, posadit ji do vlaku s vědomím, že ji již nikdy neuvidím a doufat, že někde v dáli bude někdo, kdo se o ni bude starat, je pro mě i v této naštěstí teoretické rovině jednoznačně nepředstavitelná. Co museli prožívat rodiče na Wilsonově nádraží, muselo být peklo na druhou. Fakt, že až v roce 1988 vyšel celkem náhodou čin Nicholase Wintona "z půdy na světlo" (1938 - 1988), neboť on o tom neřekl ani své manželce, na mě rovněž velmi zapůsobil a upevnil mě v jednoznačné nezištnosti a čistotě jeho činů. Věřím, že až se naplní čas Nicholase Wintona, nasedne na svůj poslední vlak a pojede nejkratší cestou rovnou do nebe. Zpracování dokumentu mě sice vysloveně neoslovilo, ale o to vůbec nejde. Tady jde o obsah, nikoli o formu. (04.09.2009)

Silný příběh, dojemný, výborně zpracovaný. Člověk musí cítit vděk a obdiv, k někomu, kdo pouze z vlastní iniciativy, zorganizuje a zachrání několik stovek dětí, před téměř jistou smrtí, aby si to nakonec nechal jen pro sebe a téměř na to zapomněl. Setkání v tel. studiu byla emotivní smršť. Zarážející bylo, jak pouze dvě země Británie a Švédsko, poskytly azyl dětem. A jak ostatní, včetně těch, kterým lezeme do prdelí, neměly sebemenší zájem pomoci. (13.02.2013)

Prečo to vlastne urobil? Ako vedel, že nastanú udalosti, ktoré sa stali? Ja sa môžem len pokloniť pred tak dokonalým človekom, že urobil niečo tak neprekonateľne ľudské a zachránil stovky neznámych detí a vniesol nádej a chuť do života niekoľko tisíckam ľudí. Nicholas Winton ani netuší akému množstvu ľudí vniesol niečo pozitívne do života, či už to bola samotná záchrana života, alebo len obyčajné zamyslenie sa nad samým sebou. Tie hviezdičky, ktoré dávam, patria samotnému Wintonovi, pretože ešte pri písaní tohto komentu plačem a rozmýšľam nad tým, že nič užitočné nerobím. Všetky tie uznania a vyznamenania, ktoré dostal, mu právom patria. Obdivuhodný človek. Ďakujem! (24.10.2008)

Když se řekne hrdina, tak si nedovedu představit člověka, kterému by tento titul slušel více. Další z děl, u kteréhu mi skoro ukápla slza a to dokonce ve více pasážích, a to je pro hodinový dokument velmi slušná vizitka. Nemohu prostě hodnotit jinak než plným počtem. Před životním postojem musí holt ustoupit i taková blbost jako je nějaká dokumentární kvalita. A i kdyby moje hodnocení zapříčinilo, že se na tento dokument podívá o jednoho člověka více, tak to hodnocení mělo smysl. (22.08.2011)