Síla lidskosti - Nicholas Winton

,,Můžou se postavit všichni, kteří vděčí za život panu Wintonovi?" Tento dokument je hodně silný, ale přiznejme si to - s takovým materiálem by museli být tvůrci břídilové, aby z toho nevylezl srdcervoucí dokument. Mimochodem (abychom tu dnešní dobu neviděli příliš růžově) pan Winton nedostal Nobelovu cenu míru. Jásir Arafat už svou má. (13.02.2008)

Podobne ako neskorší dokument Nickyho rodina, ani tento nie je žiaden skvost, no zvolil si až zdrcujúco silnú tému so silným príbehom, čo ľudia vďaka tomu, že s tým nielen súhlasia, ale hodnotia tu skôr jeho činy než samotný dokument, vyšvihlo v súčasnosti medzi najlepšie filmy. Osobne poznám množstvo investigatívnych a spoločenských dokumentov, ktoré sú skvosty a takejto pocte sa im nedostalo, lebo sa neboja kritizovať mnoho ľudí a tým pádom neujdu kritike a poškodzovaniu. Dúfam, že tu sa to zmení, aj keď hodnotenie na tejto stránke sa veľmi objektívne vždy brať nedá, podľa mňa má niekedy výchylky až 20% od reality, lebo tu hrajú mnohé citové faktory. Čo sa týka napríklad filmu Život Briana, tak aj možno nenávisť, či nepochopenie, lebo ten film nie je hodný vôbec najlepších filmov, ani nie dobrých, je to odpad. Na druhej strane by som bol rád, keby si toto dielo o Wintonovi ľudia pozreli, lebo sa jednalo o neobyčajné činy muža, ktoré sa dajú porovnávať napríklad s tými Schindlerovými. Áno, Mináč nie je Spielberg, na viac asi nemal, najmä pri druhom hranom dokumente, ale oba boli silné a koniec koncov zo 669 zachránených detí, zrejme všetkých židovských, je dnes už približne 5000 populácia. Winton nebol obyčajný biznismen, nebol to sobec, ktorý by si len užíval, ale pomáhal ľuďom aj na vlastné riziko, navyše o svojom čine dlho so skromnosti mlčal, teda dúfam že to nebolo z nejakého strachu alebo z váhania, či urobil správne, keďže nakoniec niektorí z tých židov sa stali aj takpovediac lobistami, čo sa za dobré veľmi považovať nedá. Verím, že to prezradenie bolo najmä kvôli verejnosti a inšpirácii pre ľudí. Isto je to veľký človek, ktorý si dokument s takýmto výstižným názvom zaslúžil, rovnako, ako všetky tie ocenenia od politikov. Trochu mi na záver vadili titulky, ktoré akoby hneď spomenuli, kto sa tam zúčastnil a to hlavne tých, čo len na okamih, najmä takí kontroverzní ľudia ako Havel, či Wiesenthal. Radšej mohli hneď začať menovať zachránených. Mimochodom v tomto dokumente sa proste nedá, aspoň mne nie, ubrániť slzám, je to príliš silné, najmä pri tých spomienkach na ten televízny program. (05.08.2013)

Velice pěkný dokument o jednom velkém člověku a "jeho dětech"! Přitom jsme se o tomto příběhu ani nemuseli dozvědět, kdyby Nickova manželka nenašla při úklidu na půdě jeho scrapbook. V závěru, při záběrech z reality show To je život, mi vždycky zvlhnou oči při tom, jak zachráněné děti vstávají. (27.05.2011)

Rád bych na začátek uvedl, že se klaním siru Wintonovi jako člověku, jehož činy nejsou ocenitelné ani poklonami nejhluběími a nejdelšími a nemá konkurenci v nejširším poli adeptů či výherců cen míru právě pro jednosečnost a skromnost (která je ovšem tak omílána, že už by z výčtu mohla být klidně vypuštěna) okolo toho, co před druhou světovou válkou dokázal - a chytří lidé očekávají ale. Dosaďte si tedy jaké chcete - ale nemám rád patos. ale nemám rád těžení z lidské slabosti či strasti. ale nemám rád dokument, který zkresluje obsah emočním podbarvováním. Jednoduše řečeno, k čemu jsou proboha v dokumentu o člověku s tak očividným aktem lidskosti teskné tahy smičcem a slzy lidí nad irelevantními historkami z dětství, které spíše hraničí s investigativní reportáží z dílny tv nova? K čemu ta pompézní hudba? Tohle dle mě nepatří do žánru dokumentárního filmu - nejsem-li schopen podat sám o sobě dost silný fakt bez nanášení blábolů tak, aby silným zůstal, neměl bych točit dokument. To jsou věci, které mi vadí v ideologii tvůrce samotného filmu - je na čase uvést něco k technické stránce. Takže - v dokumentu je zařezena spousta archivních záběrů, které ale často mají s dějem společné jen prostředí, ve kterém se odehrávají. Uvedu příklad - někdo tam vypráví o tom, jaká byla cesta vlakem z čech někam do holandska či kam - a my sledujeme záběr kupé, ve kterém rodiče z okna mávají dobytku či co. Ale to není jediná chyba oněch záběrů - dost mi vadilo, že takhle přebíjely pohled na člověka, který mluvil - což je sice v pořádku s vypravěčem, ale určitě ne přes osobu, která je kamerou vyslýchána. A to mi, pánové a dámy, přišlo jako absolutní vrchol, při kterém jsem myslel že vstanu a vrazím panu režisérovi facku. Z celého filmu jsem měl dojem, že je to někdo našel ve střižně součástky na velorex, pokusil se z nich poskládat dopravní letadlo a teď s ním bez špetky soudnosti létá okolo světa. Kdybych chtěl znovu hromadu nesmyslných, lacině navozených emocí, pohádám se s přítelkyní, budu se s ní pomalu usmiřovat a ušetřím tak peníze za kino. Jedna hvězda za Sira Wintona jako vybraný objekt, jinou dobrou stránku na filmu ale prostě nalézt nelze. (10.10.2007)

Pan Nicholas Winton byl (bohužel už musím používat minulý čas) obrovskou osobnosti, která nemá obdoby. Obyčejný člověk, co jen tak zachránil život téměř 700 dětem a dlouhých 50 let to tajil. Byl vždy prý velmi energický, skromný a vtipný. Ve svých sto letech řídil letadlo. Pan režisér Mináč ho znal. Natočil o něm krásný film Všichni moji blízcí a tento neméně krásný dokument, který na mě velmi taktéž velmi zapůsobil. Bravo!!! (30.05.2019)