Příklady táhnou

Zaujímavé je porovnanie reality protektorátnej komédie a dnešných dní z hľadiska jazykových žartíkov, ktoré sa vo filme objavili. Na sklonku 30. rokov 20. storočia boli pre staromilcov, starších ľudí a konzervatívcov neznámymi slovami, vzbudzujúcimi túžbu vyhľadať si ich význam v slovníkoch a neskôr ich aj reálne prežívať, výrazy súvisiace s vyrazením si mestského človeka do prírody a zábavou v nej. Vo filme išlo konkrétne napríklad o "tepláky", "táborák" či "dostať hobľa". Dnes, v druhom desaťročí 21. storočia sú pre starších a pokročilých často obdobnými slová, spojené s prienikom do sveta technológií, ako napr. "browsovať" "tag" či "nalogovať sa". Voľnočasové aktivity pozvoľne súvisia viac s technikou, ako s prírodou. Ideálnym sa stáva ich prepojenie. Pochválenie sa s fotkami z túr na facebooku alebo na blogu sa v poslednom čase stáva "príkladom, ktorý tiahne". Žiaľ, už to nie je také úsmevné a srdečné, ako presviedčanie babičky z filmu Miroslava Cikána, že vhodnejšie, by bolo zbavenie sa starosvetských móresov v prospech aktívneho oddychu v prírode. Pretože: o čom dnes omladina opojená technickými hračkami presviedča nevzdelanú a internetovo neznalú generáciu prarodičov? A v prospech akých ideálov? (24.02.2014)

Hezká, ale až moc naivní klasická starší komedie, ve které Nataša Gollová nezáří zcela tak, jak jsme na ni zvyklí z těch známějších filmů. Celkem upozaděná vnučka dokáže přesvědčit ráznou a zásadovou babičku o změně stylu života. Babička dostane "druhou mízu", stane se z ní skoro tramp, aby na konci filmu zjistila, že už je na to docela stará. Milé, hezké, ale víckrát to asi vidět nemusím. Hudba: Josef Stelibský (23.11.2009)

Staré české filmy jsou postaveny na hereckém přehrávání, a dokonce je to většinou jedině ku prospěchu věci, ovšem v tomhle filmu to zejména Strejka s Májovou silně přeťápli. Kdyby jim aspoň autoři napsali nějaký vtipný text, ale to né, oba žvatlají jak pětileté děti, což není nejlepší přirovnání, protože děti většinou mluví velice chytře a promyšleně, spíš mluví jako lidi, co si myslí, jak jsou neskutečně vtipní a přitom jsou neskutečně trapní. To zase byla věta, ach jo. No a tuto rozjuchanou (skoro) ústřední dvojici nevyváží ani tradičně velice úsporný styl Naskové, která většinou jen tak stojí na scéně jako (velmi silný) sloup a udělá tak v průměru dvě gesta za minutu. Zvláště její úlek (pomalu daná ruka před pusu a ochotnicky vytřeštěný zrak a hlasitý nádech) by se mohl vyučovat na DAMU, totiž v tom smyslu, jak se tato emoce určitě hrát nemá. (25.05.2013)

Jsem bytostně utvrzen v tom, že Růžena Nasková byl/a transvestita, který by Arnolda Schwarzeneggera skládal k zemi jemným úderem malíčku levé ruky.. pokud měl shlédnutý film nějaké kvality (tradičně rozverná Nataša Gollová, uťápnutý komorník.. nebo šejk Peterka a Jarka Metelka jako veselí, nicméně uvědomělí trempíci) pak byly zcela přehlušeny zjevem dotyčné, resp. dotyčného.. když Růžena Nasková sytým barytonem pronášela větu:" A co jsou to ty tepláky?" .. nevěděl jsem, jestli se smát nebo plakat.. (07.10.2008)

Úsměvná komedie. Proměna babičky nedůtklivé v babičku znající tepláky, táborák a říkající ahoj a šlágr je stejně úsměvná a milá zároveň. Nataša Gollová nezklame a pomalu, ale jistě se z ní stala ženská herecká hvězda té doby v mém soukromém žebříčku. Milý film, na který se můžete dívat víckrát a stejně vás svou milou bezprostředností a naivitou zase dostane. (04.05.2013)