Příklady táhnou

Prozření jedné autoritativní a staromódní babičky trpící předsudky vůči všemu novému, má v sobě jakýsi odkaz národní soudržnosti. Oslava trampingu jako ryze české záležitosti i Tyršova filosofie pohybu a cvičení. To vše v poklidném, uvolněném herectví, kterému se vyhýbá klasický přehnaný humor, či celkový projev zúčastněných (herecky vyklidněná Nataša je docela vzácnost). I trampující dvojice je daleko věrohodnější, když představují místo gymnazistů vysokoškoláky. Lehká (roztomilá) naivita - patnáctiletá žába zjišťující pravdu o početí - trošku předpověditelný děj, ale i hromada legrace "to je jak to hrají ti dva blázni, jeden se jmenuje ping a druhý pong" krásné exteriéry i študentská mluva "prosím, boule obecná". V počátcích nejtěžších dob českého národa vznikaly filmy, národ stmelující."To že je celý svět, to není svět, ale blázinec" - "No a není dnešní svět jeden velký blázinec?" (18.01.2015)

Nadprůměr podobné produkce z tohoto období. A co nových slov jsme se naučili: táborák, ping pong, lyže, kopaná, ahoj, nazdar, šlágr, hobl, jégrovky a teplice (nebo že by tepláky?). Vidět v nich Růženu Naskovou - k nezaplacení... Jednu hvězdičku samozřejmě automaticky přidává moje láska Nataša Gollová... (20.11.2011)

Okouzlující a ztřeštěná Nataška Gollová a proti ní rozvážná a důstojná Růžena Nasková. Dáma starých vybroušených mravů. Která ovšem nesnese žádnou novotu, žádné vybočení, sebemenší hluk. V červenci v dlouhých rukávech, klobouku, rukavicích, se slunečníkem - a s plédem přes kolena. V kočáru s koňmi. Ti v autě jsou pro ni jen blázni. Okna nesmí být otevřená, kouřit se nesmí, halasit se nesmí, pít alkohol se zapovídá. A radovat se musí na povel. „Já se raduji a přeji si, aby ses také radovala, abyste se všichni radovali.“ Zdá se, že Nataša, k velké radosti naivní Jarmilky - Stelly Májové - naruší poněkud klidný a tichý chod poněkud staromódního domu. Za neutuchající pomoci trampské dvojice. I drobného podvodníčka s padělanými obrazy Jana Pivce. Obrat nastává po zranění zahradníkova Emana. Babičku nikdo nepoznává, zdraví nazdar, chodí na procházky, odmítá prášky. Raději pohyb, slunce, vzduch. Milost dostali i trampíci, byť Vaškovy vynálezy jsou poněkud životu nebezpečné. Babiččin dům se prosvětluje, své místo najde i rádio, tančí se. Táborák, budiž. Šlágr, to už paní Naskové z pusy moc nešlo. Ale v těch teplácích, role nerole, mi přece jen příliš neseděla. Přece jen je salonní typ. (V teplácích by mohla být Antonie Nedošínská, už jsem někde psala srovnání těchto dvou typově podobných korpulentních dam a jejich rolí.) Babička pookřeje, jezdí autem, byť řidičské schopnosti nemá valné, dokonce chodí na kopanou. A i když se pak život mírně vrátí do starých zaběhnutých kolejí, pletení a spaní v devět, léto to bylo krásné. Užili si jej všichni, Jiřinka i Jarmilka, babička, pan doktor, trampíci i zahradníkův Eman. A my si to užíváme s nimi při každém dalším uvedení. (11.08.2008)

Zaujímavé je porovnanie reality protektorátnej komédie a dnešných dní z hľadiska jazykových žartíkov, ktoré sa vo filme objavili. Na sklonku 30. rokov 20. storočia boli pre staromilcov, starších ľudí a konzervatívcov neznámymi slovami, vzbudzujúcimi túžbu vyhľadať si ich význam v slovníkoch a neskôr ich aj reálne prežívať, výrazy súvisiace s vyrazením si mestského človeka do prírody a zábavou v nej. Vo filme išlo konkrétne napríklad o "tepláky", "táborák" či "dostať hobľa". Dnes, v druhom desaťročí 21. storočia sú pre starších a pokročilých často obdobnými slová, spojené s prienikom do sveta technológií, ako napr. "browsovať" "tag" či "nalogovať sa". Voľnočasové aktivity pozvoľne súvisia viac s technikou, ako s prírodou. Ideálnym sa stáva ich prepojenie. Pochválenie sa s fotkami z túr na facebooku alebo na blogu sa v poslednom čase stáva "príkladom, ktorý tiahne". Žiaľ, už to nie je také úsmevné a srdečné, ako presviedčanie babičky z filmu Miroslava Cikána, že vhodnejšie, by bolo zbavenie sa starosvetských móresov v prospech aktívneho oddychu v prírode. Pretože: o čom dnes omladina opojená technickými hračkami presviedča nevzdelanú a internetovo neznalú generáciu prarodičov? A v prospech akých ideálov? (24.02.2014)

Výlet z horkého červnového dne do starých časů, kdy staří ještě neopovrhovali yotubery, ale trampy, své mladé potomky nevyháněly ven ale dovnitř, načež ovšem obě generace dokázaly dojít k idylickému smíření. Milé a pěkné. Podařilo se mi na chvíli zapomenout na letošní rok, kdy mě kromě karantény ještě před ni potkal střet s moc milými starými damámi v naší cukrárně, kteří kvůli naší skupině, nerozumněli vlastínmu slovu.  To skutečně nebyl jednoduchý technický problém. Poprvé v životě jsem si přišel jako rebel. Podruhé, když jsem si právě dneska zapnul vysílání pro pamětníky. Jenom u mě z tehdejších filmů vedou hlavně crazy komedie. Tohle už trochu zestárlo, dialogy sem tam dost drhnou a někteří herci jsou spíš prkna. Ale příběh to má milý s optimistickým vyzněním, které zahřeje na duší. Ružena Nasková je fajn a Nataša Gollová byla už zde skvělá. (13.06.2020)