Příklady táhnou

Není lehké se ze starých zažitých zvyků, přizpůsobit se novému stylu (nejen v oblečení) a nové době..Nakonec byla teta Růžena přeci jenom ráda že její názory zůstali uvnitř mladé, a že svůj styl života přispůsobila svému věku. Ale tak jak to udělala a dokázala doposavad poněkud staromódní ale jinak velice důstojná a vážená dáma Růžena Nasková alias Bártlová, to nemělo vážně chybu. Už jen zmíněné noční trampování, společné táboráky, změny v zažitých každodenních činnostech jako je jídlo, pití, léky atd. Pozdrav "Ahoj"! na překvapeného doktora Kosinu. Dokonce nám všem co jsme tento film viděli dokázala jaká je i výtečně znamenitá lukostřelkyně, nebo také jako řidička nebyla vůbec špatná že..? 36. koní pod kapotou je holt třicet šest koní, to nejsou ani dva ani pět docela živých koní, kterými se nechala ještě donedávna ve svém kočáře voziti. O tom se ostatně sama na konci filmu mohla přesvědčit. Její role tedy byla významná (nikoliv však ta nejlepší), myslím že nedosahovala kvalit její tety Berty z Tetičky nebo Vilemíny z Kouzelného domu. Člověku se nechce ani věřit kolik úsilí musela do této své role vložit, než vyhověla představám režisérových. Ale nevěřte tomu přátelé..Někde jsem totiž četl, že byla sportovně nadaná a že se dokonce sama sportovní lukostřelbě věnovala ! A dokonce tímto nářadím vybavila i své letní sídlo v Ládví v Kobylisých. Nataša Gollová (Jiřina), už nebyla tak potrhlá jak jsme ji znali, ale dokázala také docela solidně zahrát i významnější a vážnější role. Myslím si že první. Pak až teprve přišli ty její potrhlé crazy role viz. filmy : Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda. Antonín Strejka (Vašek) a Antonín Novotný (Karel) se znovu setkali před kamerou a to od filmu Škola základ života (kde hráli oba mladé studenty), a znovu nám ukázali své přednosti, a to že nás diváky stále dovedou pobavit ale také zaujmout. Poslední roli kterou však nešlo přehlédnout byla role sluhy Adama (Stanislav Neumann), v té době známý to figurkář, podobně jako třeba Václav Trégl, Otakar Motyčka či Alois Dvorský. Jeho usměvavé šibalské grimasy, stálé se divení něčemu, spolu s typicky sluhovskou, avšak v přírodě s trochu nemotornou chůzí a s obrany schopností mě přiváděli stále k velkým záchvatům smíchu. Vzpomenuli-si jen na scény kdy šel s nějakým košíčkem s jídlem a pitím za mladými na chatu, tedy než tam vůbec došel, a pak ta rána kterou dostal od pastičky v chatě, nebo stálé popíjení a schovávání koňaku který byl ve skřínce na zdi. To vše zahrál opravdu přesvědčivě a s osobitou elegancí. Jan Pivec, tentokrát v roli podvodníka Koláře takový prostor nedostal ale opět to bylo v rámci všech jeho možností, a výkon co do podoby to byl určitě velice solidní s jeho typicky mladým suverénně elegantním a sebevědomým vyjadřováním. Jedná se o takový starý milý film plný pevně stanovených zásad který neurazí ani nezklame. Navíc za krásnou letní přírodu s Posázaví a ze zámku Břežany dávám přeci jenom nakonec o hvězdičku víc než jsem původně plánoval. (17.02.2007) (méně) (více)