Příklady táhnou

Tohle byl snad jediný film, kde jsem viděla Natašu Gollovou kouřit cigarety. Tím mě velmi překvapila. Ale ještě větší překvapení přišlo v momentu, kdy měla Růžena Nasková na sobě tepláky. To mě docela vyvedlo z míry. Vždycky hrála takové dámy, kterým tento kus oblečení je poněkud cizí. Ovšem sedět u táboráku ve velké večerní by bylo asi velice nepohodlné. (20.11.2011)

Udělat si někdy výlet do starých časů, je osvěžující lék na stres a uspěchanost dnešních dní. Tento film takovou možnost poskytuje a Růžena Nasková, je kouzelná stará dáma, která nás tam zavede. Každý člověk, stejně jako ona v této přívětivé letní komedii, může někdy opustit své zajeté koleje a stereotypy a udělat něco nečekaného, i když se za čas obvykle vrátí ke své přirozenosti. Tak si říkám, jak by se dneska tato stará dáma srovnala s barevnou televizí, videem a počítačem, a jaké rozpaky by u ní asi vzbudily pojmy jako satelit, fleschka nebo MP3. Taky trempování už není, co to bývalo a mládež dává přednost jiným aktivitám. Tak jsem se na chvilku zastavila a nechala se pozvat k táboráku a do toho starého domu, kam Nataša Golová vnesla svěží vítr, slunce, smích a dobrou náladu. Líbilo se mi tam a pokud bude příležitost, přijmu pozvání i příště. (14.01.2012)

Mám ráda filmy pro pamětníky, ale tento mi nesedl. Spíše než vtipné mi to přišlo trapné, přehrávající, umělé, hloupoučké a nedostalo do děje, přitom rádoby "výchovné." Nedostavil se sladký úsměv, přenesení se do idylických časů plného lidí z reprezentativních vil, elegánů v kostýmech, ze kterých srší zábavné věty a žijí v kouzelném světě lepší společnosti. Ani jsem neprožívala sladkobolně melodramatické emoce, nezasmála se, nepokochala se, myšlenkově se neobohatila, prostě prázdno. Bylo to bez atmosféry a příliš nucené. "Příklady" mě nepřitáhly ani ničím neoslovily. A do toho ten způsob konverzace... Naivní a bez invence. Patnáctiletá opožděná Jarmila s opakovaně vyplazeným jazykem, úmyslně prkenná obrýlená vychovatelka (jak nevšední nápad!) ... Další film na pohodičku? Ne, tentokrát fakt ne. (15.06.2019)

Další z pamětnických filmů, ze kterých dýchá mládí, krása, kamarádství a optimismus, i když slovo "další" není tak úplně na místě, protože ze všech ostatních (Karel a já, Pán a sluha...) mám právě tenhle nejraději. Ačkoliv se na režiséra Cikána hledí často skrz prsty jako na zručného řemeslníka, nelze mu upřít několik zásluh o český film. Jednou z nejčelnějších je právě objevení komického potenciálu Růženy Naskové. Její komické role (Tetička, Kvočna...) jsou civilnější a přesahují její role charakterní, ze kterých čiší jistý divadelní patos. Jako babička v "teplicích" mezi mravenci je prostě neodolatelná. Nataša Gollová sice ne crazy, ale stále velmi krásná. A v tomto filmu je mi neuvěřitelně sympatický i Jiří Steimar (možná je to tím, že změnil masku postaršího bonvivána). Navíc se jedná o film, který pracuje s trampským prostředím a jeho kouzlem, aniž by ho do slova a do písmena vyžíral a těžil z jeho popularity (Dobrý tramp Bernášek, Osada mladých snů). Tento film mám opravdu rád. Vždy potěší a nikdy nezklame. (31.01.2004)

Nadprůměr podobné produkce z tohoto období. A co nových slov jsme se naučili: táborák, ping pong, lyže, kopaná, ahoj, nazdar, šlágr, hobl, jégrovky a teplice (nebo že by tepláky?). Vidět v nich Růženu Naskovou - k nezaplacení... Jednu hvězdičku samozřejmě automaticky přidává moje láska Nataša Gollová... (20.11.2011)