Hranice

Film je skutočnou historickou udalosťou z obdobia 2. svetovej vojny. Koncom roku 1941 Japonci napadli Barmu a na pomoc domácej armáde boli odoslaní aj Gian Singh, Avtar Singh a ich veliteľ Andrew Stilwell ako kontingent britskej koloniálnej armády. Japonci v Barme zahájili ofenzívu, ktorú spojenecké jednotky neodrazili a do konca mája 1942 japonská armáda obsadila Barmu. Padlo veľa obrancov Barmy a medzi nimi aj britský veliteľ Stilwell. Logickým vyústením 2. svetovej vojny bola dekolonizácia Indie od Británie. Dej filmu sa ďalej presúva do obdobia vyhlásenia samostatnosti Indie. Úderom polnoci na 15. augusta 1947 vznikla nezávislá Indie a Pakistan a Pandžáb a Bengálsko boli rozdelené tzv. Radcliffovou líniou medzi oba štáty a tu vypukli náboženské masakre doprevádzané masovým sťahovaním obyvateľstva. (23.07.2015)

Mám rád filmy z této oblasti, avšak pokud nejsou točeny přímo Indy. Hranice není válečným filmem. Je to především snímek o lásce, které brání rozdílné náboženské vyznání Giana Singha a jeho dívky. To vše se děje v období náboženských nepokojů mezi Indií a Pákistánem, což možnosti dvojice - vzít se ještě výrazněji zhoršuje. Gian Singh se proto rozhodne pro vcelku radikální krok a za svojí milou se vydá do Pákistánu. Pro mne velice dojemný snímek o tom, jak náboženství dokáže rozdělit lidi, dokonce i ty, kteří se milují.... Za prostředí i herecké výkony dávám 4 hvězdy. * * * * (10.12.2011)

A zase som plakala, rumázgala ako malá. Takéto filmy zbožňujem - ľudské, plné lásky a hoci popretkávané tragédiami, nešťastiami, bolesťou, tak predsa len naplnené nádejou a perspektívou. Pohľad na život v dvoch rozličných krajinách východného orientu. Láska miestnych ľudí k ich rodnej zemi, ťažké údely a pritom otvorené srdcia, náboženský fanatizmus...láska dvoch nábožensky odlišných ľudí je zároveň nezmyselnou prekážkou.Nemám slov.Zbožňujem príbehy, ktoré sa zaoberajú cudzou kultúrou.Dáva nám privoňať si k bežným vôňam na ulici v Indii. Necháva nás s úžasom pozorovať tisíce odtieňov červenej a ružovej na svadobnom sárí. Opisy sú nádherné, dialógy premyslené, dejová krivka má myšlienku. Postavy sú k veci a nie sú ničím prikrášlené. Nikto nie je úplne čierny alebo biely. Mimoriadne silný, emóciami nabitý príbeh, ktorý mi tuším odporučila kolegyňa a trafila presne. (02.06.2013)

Zajímavý na tomto filmu je pohled do historie Indie a Pákistánu. Odchod Angličanů, konec kolonizace, rozdělení země na dvě, jednu muslimskou, jednu hinduistickou. S tím bylo spojeno mnoho krveprolití, vzájemných náboženských půtek a bitev. Příběh Giana a Nasem je ve filmu vedlejší. Je to klasický romantický příběh, ovšem s nepříliš dobrým koncem. (12.03.2020)

Ze začátku filmu jsem si říkala: Co všichni máte? Vždyť je to velkoryse pojatý film s vynikající kamerou, která barvami vyvolává všechny vůně Indie. ___ Jenomže pak nastalo neuvěřitelně rychlé usmíření sikhské vesnice s nenáviděnou muslimkou - vpodstatě po pár minutách - a fakt natahovaný konec nutně spějící ke smrtelné katarzi. A to dost nenápaditě, zlouhavě a nudně. ___ Přesto má tenhle snímek, kromě zmíněné kamery a zjevně dostatku vložených peněz, i pár dalších vkladů. ___ Předně neuvěřitelně zasahující vášeň mezi hlavní dvojicí a potom také - pro mě - zjevení Neve Campbell, které jsem si v jiných filmech sotva všimla, ale tady jen očima dokázala zahrát nenaplněnou vášeň, lásku, nikým nežádané odpuštění a nakonec i pochopení, smíření a velkorysou pomoc. /3. 6. 13./ (03.06.2013)