Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (255)
Vcelku zajímavý český počin. Nebýt toho ujetého konce v "současnosti" hodnotil bych lépe. Tady je přehrávání a přehnaná karikaturizace asi na místě, Celkem mi film svou první částí připomínal Feliniho Amarcord. Zajímavé postavičky v nelehké době. Podané ujetým ale přesto velmi pravdivým způsobem. Po lidské stránce film stojí za shlédnutí. Po filmařské asi ani moc ne. ()
Páral pro mne byl a stále je poměrně nezajímavým autorem a Polesného adaptace jeho Milenců a vrahů... je naprosto tragická. Režisérovy způsoby a prostředky postrádají smysl, jsou samoúčelné, vyprávění absolutně nedrží u sebe, televizní naivita a tu a tam herecká otřesnost (při zestárnutí dvou hlavních protagonistů jsem neudržel smích) tomu dodávají jen definitivní hořkost (ta je sice záměrem, ale jistě neměla být nastolena podobnými způsoby). Politický podtón je zde ukryt pod notně nezajímavým nánosem sexuality, jakékoliv vztahy jsou povrchně odbyté a nebýt pár podařených statických záběrů průmyslových komplexů a latentní krásy Ústí nad Labem, šel bych s hodnocením skutečně i níže. │10% ()
Za normálnych podmienok by som dal milencom dve hviezdičky, pretože ma primerane naštval. Ale predloha Vladimíra Párala patrí k mojim najobľúbenejším knihám od môjho obľúbeného spisovateľa, takže to, čo s predlohou spáchal Viktor Polesný s jeho prisluhovačmi vníma osobnejšie, než je to pre mňa obvyklé. ()
Zase jeden z českých filmů, jaké se nafukují ambicemi a množstvím obsazených hvězd praskají ve švech, aby krátce po uvedení splaskly a vyšuměly k zapomnění. Škoda toho, co je na Milencích a vrazích dobré, když se to stejně utopí v banalitě. Film si z Páralova košatého románu bere vesměs vnějškově efektní scény, chce působit dravě a provokativně a přitom je povrchní a místy (hlavně v závěru "po letech") přímo trapný. Co je platné, že třeba Zlata Adamovská hraje s léta nevídanou bravurou, je-li obklíčena karikaturami Žilkové, Vetchého a spol.? To není kritika herců, ale scénáře (zjevně hodně přepisovaného), který jim víc nedovolil. 30% ()
Od Párala jsem četla Playgirls a Generální zázrak, obě považuju za rádoby intelektuální brak. O Milencích a vrazích se nedá říct nic jiného...jako sociální studie o tom, jaká individua se taky vyskytují v českém národě by to ještě šlo, ale koukat se na to nedá...ta jedna hvězdička je za Zlatu Adamovskou. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Když Madda Serafínová (Kristýna Kloubková) prohledává ředitelský byt, kde je v tu chvíli sama, v okamžiku, kdy v koupelně čichá k lahvičce, je na osvětleném rámu dveří vidět stín člena ze štábu. (Lasskoun)
- Hudba byla nahrána ve studiu Elektrovox Jevany. (noelcoward73)
- Postavu Romana Gráfa, kterého zahrál Jakub Prachař, po návratu z vězení nadaboval skutečný otec jeho představitele David Prachař. Tvůrci filmu tak hlasově rozlišili pubertu a dospělost postavy. Aranku v dospělosti (Lucia Gažiová) pak kvůli výrazné slovenštině nadabovala Veronika Gajerová. (funhouse)
Reklama