Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vladimír Menšík v dramatickém příběhu náhle zbohatlého venkovana... Příběh vypráví o tragickém osudu Špáty (V. Menšík), který jako chudý podruh nečekaně zdědil patnáct tisíc zlatých. Je přesvědčen, že z kapitálu je zajištěn na celý život, že bude žít „jako kníže Rohan“. Podléhá své pyšné matce (L. Roubíková) a podceňuje dobrou a skromnou ženu (J. Gýrová). Koupí na venkově dva domy, v hospodě hostí podlézavé sousedy – snaží se žít jako bohatý člověk... Klasik české realistické prózy K. V. Rais, podle jehož novely „Špáta“ vznikla televizní adaptace J. Z. Nováka, realisticky postihl charakter chudého člověka nízkého postavení, jeho vztah k majetku a jeho touhu společensky povýšit. (Česká televize)

(více)

Recenze (97)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Špáta mezi megeroidní matkou a hodnou manželkou. Jsou úplně jako dvě protikladné pohádkové ženštiny typu bída a štěstí. On totiž Špáta mezi dvěma vnitřními silami, proto ta "černobílost". Klíčem k pochopení povahy a tragédie tohoto jinak celkem dobráckého, ale nezřivého mužíčka, je úvodní scéna, v níž se ho dobrá manželka shovívavě ujímá poté, co v kartách prohrál i boty. Špáta je totiž gambler, spíš gambleříček, kterému se nenadále splnil sen o jackpotu. Proto taky ta komická přemrštěnost. A Špáta jako gambler si nemůže dokázat vážit ani toho mála, ani toho mnoha, co potom má. V zadním plánu máme možnost nahlížet (skromně, ale přece) sociální formu nižších venkovských vrstev tehdejší společnosti. Nemám na mysli "jak těžko se jim žilo", ale ilustraci takových základních faktů, jako že je tu nějaký "hospodář", u nějž bydlí několik podruhů, kteří "chodí na výdělek". Nebo jak jsou osiřelé děti sousedkami předány do péče jinde žijících příbuzných - v dnešním prostátnělém světě něco nepředstavitelného. K. V. Rais dnes už patří mezi zapadlé klasiky, nikým nečtené. Nikoli snad právem, ale bohužel přirozeně. O režisérovi Kubečkovi nic nevím, ale autor scénáře J. Z. Novák je u mne už nějakou dobu zapsán jako velmi dobrý autor TV adaptací právě starých klasiků. A Menšík využil ještě jednu z posledních a celkově nemnoha příležitostí prokázat, že není jen bavičem, ale také hercem, byť je už téměř nemožné se přes jeho ikonickou image dostat k postavě samotné. Stašová je jako profesionální svůdkyně hloupého zbohatlíka skvělá, ač od ní bych čekal spíš parodii na toto téma. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Špáta, podruh, nyní vlastní 15 000 zlatých, orientačně je to 3/4 milionu, tenkrát ale byla cena nemovitostí jiná, tak uvažujme o 10 mil. korun dnešní kupní parity. Unese to způsobem vlastním. Pazdnecht ač boháč je vždy pazdnecht. Herecký koncert Menšíka, Peška a dalších. Krásná Jana Gýrová si tu střihla roli manželky šíleného Menšíka a moc jí to sedlo. Hezká TV záležitost s hvězdami českého filmu. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Máte vy vůbec ponětí, co to je patnáct tisícovek? To se nedá prošustrovat ani za léta…." Venkovanu Špátovi se to tedy podařilo, než bys řekl švec. Vladimír Menšík v téhle nezvykle dramatické poloze je samozřejmě výborný. Výborná je i hudba Vítězslava Hadla. Ten samotný příběh o náhlém zbohatnutí a následném procitnutí v drsné realitě samých dluhů a exekuce je docela stále aktuální. Všechny ty kladné postavy (Gýrová, Pešek, Galatíková) stejně jako postava Špátové (Roubíková) na mě však působily tak nějak prvoplánové. Na plný počet hvězdiček to tak za mě není. ()

Helmutek 

všechny recenze uživatele

Taková (na můj vkus až moc televizní) pohádka pro dospělý na téma "lehce nabyl, lehce pozbyl". Pokud to ale člověk bude brát jako alegorii nebo podobenství, pak to svoje místo rozhodně má a občasná přehnanost tomu nevadí; myšlenku jsem pochopil a Špátovu proměnu (resp. jeho vývoj) jsem prožíval; zasáhl mě i ten konec (za výraznýho přispění Bláhy). Dobrý to je, ale že by zas takovej kult? Menšík je kažodpádně machr, to všechna čest. Jo a mimochodem - teď už je mi úplně jasný, odkud čerpal Badalameti inspiraci pro hudbu do Twin Peaks :-) ()

keoma26 

všechny recenze uživatele

Esence české televizní dramatické tvorby, která v sobě nese výstižnou studiovou zkratku lidských charakterů a gest, všecho nezadržitelně spěje k závěrečné katarzi, pro mě několikarozměrná ilustrace teorie prostředníků (René Girard) - lidé napodobují druhé a jejich chování (tenhle napodobující princip je příznačně obsažen už v názvu inscenace "jako kníže Rohan") , aby se tak přiblížili ideálům a hodnotám, které vyznávají a které jsou pro ně ztělesněny v určitém člověku idolu = prostředníkovi (v tomto případě "panstva")... protože však ale nikdy nemohou být dokonale druhým a tedy dokonale naplnit svou touhu, končí jejich osudy tragicky, zde tento mechanismus logicky vede k totální (sebe)destrukci hlavní postavy. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (4)

  • Některé scény se natáčely v obci Hradešín, okres Kolín a v jedné z takových scén (pohřeb Barušky a jejího dítěte) hraje postavu faráře skutečný hradešínský farář jménem Vincenc Mrtvý. (ČSFD)
  • Zmiňovaný kníže Rohan byla skutečná historická postava Ludvík Viktor kníže Rohan-Guémenée, narozen roku 1766. Rod Rohanů dodnes existuje. (Nick321)

Reklama

Reklama