U pěti veverek

Portrétistická poučka "Borovice ti přes hubu nedá, když jí netrefíš", ale co veverka ? Scénáristicky vypracovaný příběh s povětšinou průměrnými dialogy, které zamrzí především kvůli nevyužití jedné z nejzralejších rolí pro Plachtu, i když pár hlášek pobaví: "Tak jsem se v manželce zklamal, je to zavilá osoba." Partnerské dvojice připomenou budoucí Hostinec „U Kamenného stolu“, ♫ Stelibského hudba přináší trochu nepatřičnou, příliš vtíravou sentimentalitu. 2-3* (20.07.2013)

Na snímku je krásně vidět rozdíl mezi komunistickými a fašistickými (protektorátními) díly. Zatímco komunisté oslavovali práci a hanili živnostníky a továrníky, za dob protektorátu se v souladu s fašistickou ideologií práce oslavovala taktéž, akorát živnostníci požívali úcty a továrníci působili jako vrchol ctnosti a hodnosti, a pokud už byli náhodou zlí, tak jen proto, že je práce a bohatství odcizilo od dělníků, stačilo se s proletariátem opět na vlastní kůži setkat a hned prohlédli a stali se znovu dobrými (např. ve filmu Nebe a dudy). Tento snímek mě podobně jako např. film Dědečkem proti své vůli dostal svým pozitivním laděním, protože se většinu času věnuje tvrdé práci, která nakonec přináší úspěch. Bohužel taky smrt, jak se ukázalo na Plachtově skutečném životním osudu, kdy doplatil na tvrdou dřinu v dolech. A propó Plachta... snad nikdy jsem neviděl uvěřitelnější herecký výkon než jaký předvedl v tomto filmu. (09.06.2013)

Nijak notoricky známý pamětnický film, ale řekla bych, že o to zajímavější. Jindřich Plachta patří k mým nejoblíbenějším hercům a ve veverkách to opět potvrdil. Ta jeho fúrie neměla chybu. Marně vzpomínám, která protagonistka v obdobné roli byla kdy lepší než Míla Pačová... Ta to tady rozbalila ve velkém stylu. Jakooo, každá dáma mívá nějaké poryvy, ale tohle bylo něco! Celkově je snímek příjemně naivní, vcelku předvídatelný, ale to není na škodu. Naopak. (09.02.2019)

Při sledování filmu si na své přijde každý milovník obrazů, film totiž obsahuje mnoho portrétů, především pak portrét duše paní Filomény nakreslený na papír, který je dle mého nejlepší a nejkomplexnější. Právě tato postava Filoména Houbičková, je pro snímek stěžejní, každý divák je rád za vše co se jí nepovede. Dále je ve snímku moment kdy pan Josef Houbička platí dívkám za to že na ně Filoména řve, což pravdu říct je vysněná práce mnoha z nás, bohužel nám tato profese neustála nápor socialistického režimu a dnes již není. Abych to tedy shrnul, jedná se o velice povedenou komedii, která člověku jednoduše vykouzlí úsměv na tváři, a nese s sebou také velmi důležité ponaučení, a to nikdy nevěř Kozlovi a bacha na ženy jménem Filoména. Díky skvělému humoru, příjemné hudbě a krásnému poselství se tak film řadí mezi špičku snímků o výrobě mýdla. (23.12.2021)

Scénář: Marta Russová, Miroslav Rutte .. Opět vynikající Jindřich Plachta v sentimentálním, milém a mnou oblíbeném filmu. Je to o tradici, lásce, snech a mydlárně.. Zní to divně, ale je to hezké - zvláště na dobu, kdy to vzniklo.. (09.04.2005)