U pěti veverek

Nijak notoricky známý pamětnický film, ale řekla bych, že o to zajímavější. Jindřich Plachta patří k mým nejoblíbenějším hercům a ve veverkách to opět potvrdil. Ta jeho fúrie neměla chybu. Marně vzpomínám, která protagonistka v obdobné roli byla kdy lepší než Míla Pačová... Ta to tady rozbalila ve velkém stylu. Jakooo, každá dáma mívá nějaké poryvy, ale tohle bylo něco! Celkově je snímek příjemně naivní, vcelku předvídatelný, ale to není na škodu. Naopak. (09.02.2019)

Trochu naivní film, který jede v divadelním stylu, kdy dokáže černobílé charaktery (dobráckého Houbičku v podání skvělého Jindřicha Plachty i chamtivou Filoménu v podání neméně skvělé Míly Pačové) dovést až do absolutní krajnosti a kontrastu. Na druhou stranu, v některých věcech se Filoméně nelze divit, já bych s těmi čmáraly taky moc trpělivosti neměl. Houbička se i přes svou chorobnou laskavost projeví jako schopný podnikatel a vizionář, Filoména, která je tak šetrná na peníze, nakonec všechny mizerně investuje. A čmáralové, kteří jsou vlastně docela vtipní, dojdou také svého uznání. (04.02.2019)

Pačová si zahrála teda pěkně zlé a nesympatické stvoření, takřka bez srdce. Naštěstí doslova všechny ostatní postavy tohoto příjemně úsměvného a povedeného snímku nevyzařují žádnou špatnou energii, nýbrž právě tu opačnou. Díky jako vždy úžasnému Jindřichu Plachtovi, ale i skvělé Růženě Naskové, Jaroslavu Marvanovi a dvojice Pešek-Pivec se jedná o velmi příjemnou protektorátní komedii, která rozhodně stojí za zhlédnutí. Jen bacha na tu Filoménu, ta je totiž opravdu děsná kreatura.. 4/5 (18.04.2023)

Na snímku je krásně vidět rozdíl mezi komunistickými a fašistickými (protektorátními) díly. Zatímco komunisté oslavovali práci a hanili živnostníky a továrníky, za dob protektorátu se v souladu s fašistickou ideologií práce oslavovala taktéž, akorát živnostníci požívali úcty a továrníci působili jako vrchol ctnosti a hodnosti, a pokud už byli náhodou zlí, tak jen proto, že je práce a bohatství odcizilo od dělníků, stačilo se s proletariátem opět na vlastní kůži setkat a hned prohlédli a stali se znovu dobrými (např. ve filmu Nebe a dudy). Tento snímek mě podobně jako např. film Dědečkem proti své vůli dostal svým pozitivním laděním, protože se většinu času věnuje tvrdé práci, která nakonec přináší úspěch. Bohužel taky smrt, jak se ukázalo na Plachtově skutečném životním osudu, kdy doplatil na tvrdou dřinu v dolech. A propó Plachta... snad nikdy jsem neviděl uvěřitelnější herecký výkon než jaký předvedl v tomto filmu. (09.06.2013)

Nesnáším vyžírky, co přijdou k lizu, aniž by hnuli prackou. Viz příklad těch dvou mazalů, pracovat, to ne, ale brát peníze od domácího, to jim šlo náramně dobře. No noc, film je to dobrý, líbil se kdysi dávno a nyní také. Pamětnictví by mi asi šlo. Stará garda hraje velmi dobře, jen scénář krapítek kulhal. (19.12.2015)