U pěti veverek

Půvabná veselohra, milá, vtipná, v závěru příjemně optimistická.. Jindřich Plachta v roli pana domácího úžasný, ta jeho rebelie za mydlárnu se mi moc líbila a pomoc bližnímu - v tomto případě dvěma začínajícím malířům (výborní Pivec s Peškem) - upřímná a laskavá, taková až pohádková.. Moc pěkné, bylo mi opakovaně potěšením.. (13.11.2022)

Trochu naivní film, který jede v divadelním stylu, kdy dokáže černobílé charaktery (dobráckého Houbičku v podání skvělého Jindřicha Plachty i chamtivou Filoménu v podání neméně skvělé Míly Pačové) dovést až do absolutní krajnosti a kontrastu. Na druhou stranu, v některých věcech se Filoméně nelze divit, já bych s těmi čmáraly taky moc trpělivosti neměl. Houbička se i přes svou chorobnou laskavost projeví jako schopný podnikatel a vizionář, Filoména, která je tak šetrná na peníze, nakonec všechny mizerně investuje. A čmáralové, kteří jsou vlastně docela vtipní, dojdou také svého uznání. (04.02.2019)

Neuvěřitelně nadčasový snímek, kde pan Houbička ve skvělém podání Jindřicha Plachty zachraňuje, resp. obnovuje dle odkazu původního majitele rodinný podnik, místo toho aby podlehl tlaku peněz a zničil klidný dům. Decentní komedie, příjemná a milá podívaná, která pobaví i po létech. Ale když si divák uvědomí, co všechno jsme v posledních dvaceti letech ve jménu peněz dovolili zničit, tak ho úsměv brzo přejde a zůstane jen trpká příchuť v duši. (19.04.2012)

"Vždycky jsem si přál mít kluka, takového, jako vy... tak si u vás aspoň srdce ohřeju..." - to pan domácí Jindřich Plachta šel ke svým nájemníkům, dvěma mladým malířům, vybírat činži (aby to nestihla dříve jeho žena Filoména). A to bylo hned na začátku filmu - když pak ti dva (Pešek & Pivec) zapějou "píseň předojemnou a pohnutlivou", chtěl by je mít v příbuzenstvu určitě každý z vašnostů či jemnostpaní/slečen diváků! (07.11.2010)

Milá pohodovka, která potěšila a pobavila diváky v tehdejších těžkých časech i mě po téměř po sedmdesáti letech. A ne jednou. S každou reprízou. Možná naivní, možná sentimentální, ale nakažlivě úsměvná a optimistická, která dokáže i po letech to, co dnes české filmy neumí. Potěšit duši a nabít baterky optimismem, pohodou, a kupodivu i energií. Plachta dotahuje k dokonalosti svého typického laskavého dobráka, stejně jako dvojka Pivec-Pešek vytváří další ze sehraných týmů chudých umělců. A potěší, jako vždy, Růžena Nasková, jedna z nejlaskavěji působících dam, které se kdy u nás objevily před kamerou. Stačí, aby se objevila na obrazovce a moje špatná nálada taje jako sníh. (12.11.2012)