U pěti veverek

"Můj manžel nemá žádných soukromých záležitostí a není doma!" Dobromyseľný podpapučník Plachta sa konečne emancipuje spod nadvlády hogfogo manželky Pačovej a za pomoci veselých maliarov Peška a Pivca, vinárnika Marvana a mydliara Průchu si začne plniť potlačované sny. "Neuražte se, ale dokavaď z vás nebudou Rembrandti, ta činže z vašich kapes nepůjde." Jeho choť zatiaľ kuje pikle a podlieha zvodom mamonu. "Já svědomí nevedu, to se nevyplácí." Veľmi nenáročná, trochu naivná, ale skvele zahratá milá a príjemná komédia z pohnutých časov, ktoré ale nie sú na filme vôbec poznať. (02.10.2023)

Nesnáším vyžírky, co přijdou k lizu, aniž by hnuli prackou. Viz příklad těch dvou mazalů, pracovat, to ne, ale brát peníze od domácího, to jim šlo náramně dobře. No noc, film je to dobrý, líbil se kdysi dávno a nyní také. Pamětnictví by mi asi šlo. Stará garda hraje velmi dobře, jen scénář krapítek kulhal. (19.12.2015)

Lehce úsměvný příběh z dob švitořivých hlásků dam a lehkých vtipů a galance ze strany mužů. Ač je zápletka postavená na lidské dobrosrdečnosti a až naivním pohledu na svět, její myšlenka jest pravdivá. Prachy dokážou zamávat s charakterem a na to nemusí člověk koukat v televizi. Jindřich Plachta byl pan herec a přes to, že si vzal postavu takové „megery“ odvedl kus práce. Tohle opravdu není film, co si zapamatujete. Tohle je film, který se lehko konzumuje a se stejnou lehkostí tudíž zapomíná. Proto dávám za 3 hvězdičky, neb komediální potenciál dostal na frak posláním a stavbou celého příběhu. (09.04.2005)

Tak tohle je opravdová pohoda starých časů s tématem zkrocení zlé ženy. Hezký příběh, kde je pýcha a sobectví potrestáno a čest, spravedlnost a slušnost vítězí. Vše špatné se v dobré obrací a každý správný úmysl se daří jako v pěkné pohádce. Jindřich Plachta je vzorem člověka s dobrým srdcem a ani v tomto filmu neschází z této cesty. (23.09.2013)

Na snímku je krásně vidět rozdíl mezi komunistickými a fašistickými (protektorátními) díly. Zatímco komunisté oslavovali práci a hanili živnostníky a továrníky, za dob protektorátu se v souladu s fašistickou ideologií práce oslavovala taktéž, akorát živnostníci požívali úcty a továrníci působili jako vrchol ctnosti a hodnosti, a pokud už byli náhodou zlí, tak jen proto, že je práce a bohatství odcizilo od dělníků, stačilo se s proletariátem opět na vlastní kůži setkat a hned prohlédli a stali se znovu dobrými (např. ve filmu Nebe a dudy). Tento snímek mě podobně jako např. film Dědečkem proti své vůli dostal svým pozitivním laděním, protože se většinu času věnuje tvrdé práci, která nakonec přináší úspěch. Bohužel taky smrt, jak se ukázalo na Plachtově skutečném životním osudu, kdy doplatil na tvrdou dřinu v dolech. A propó Plachta... snad nikdy jsem neviděl uvěřitelnější herecký výkon než jaký předvedl v tomto filmu. (09.06.2013)