Ocelové magnólie

„Je to pravý gentleman. Vsadím se, že si vyndá nádobí z dřezu, než se do něj vyčůrá.“ Citové peripetie několika žen v malém městě, které je jinak plné střelených lidí, kdy mnoho z nich se zúčastní chystané svatby budoucí herecké hvězdy. Přelom osmdesátých a devadesátých let byl totiž přelomem i v kariéře Julie Roberts, která v konkurzu porazila mladší a zkušenější kolegyně, a roli urvala pro sebe. A to křehké jižanské krásky, která se následně rozhodne mít dítě i navzdory tomu, že jako těžká diabetička ohrožuje vlastní život. Julia se nenechala zastínit slavnými kolegyněmi a role jí dokonce vynesla Zlatý glóbus. Tři hvězdy a kousek. (05.09.2020)

Dovoluju si použít stejné vyjádření jako jedna z těch žen, co tam pořád poletovaly, a sice – je to takové tvarohovité! Do konce nevím, co je hlavním tématem. Maloměsto? Krutá nemoc zabraňující v normálním životě? Vztah mezi matkou a dcerou? Předčasná smrt? Těžko se na něco začít soustředit, proto se soustřeďme třeba jen trochu a bude to fajn tvarohovitost. (09.01.2013)

Tak tohle nebyla úplně komedie, ale celkem utahané, pohodové drama s diabetičkou J. Roberts, matkou Sally Fieldovou a kamarádkami. Můžete si užít herecké výkony a kvalitu příběhu, který pro diabetiky pro změnu není. Je to ale film pro ženy, což berte jako varování se vším všudy. V pohodě koukatelné, nenáročné, zajímavé a s pozitivním koncem. 60% = 3/5 (19.01.2011)

Vynikající obsazení, obzvláště Shirley MacLaine v roli Ouiser předvedla skvělý výkon. Role nepříjemné baby pěstující rajčata, i když nesnáší zdravou výživu - "protože jsem stará jižanská baba a ty nosej legrační hučky, špinavý hadry a hrabou se v hlíně ne". Naprosto mi to k ní sedí a navíc má výborné hlášky... "The only reason people are nice to me is because I have more money than God." "Annelle, take your Bible and shove it where the sun doesn't shine." "Oh! He's a real gentleman! I bet he takes the dishes out of the sink before he PEES in it!" (03.01.2013)

Nevím proč, a je to nejspíš zavádějící asociace, ale při tomto filmu mi přišli na mysl Dubliňané Jamese Joyce. Smíchaní se seriálem Byl jednou jeden dům. Stylové jižanské charaktery. Film balancuje na rozhraní komedie a dojáku, ale dialogy jsou skvělé, vtipné, a obsazení je excelentní. Několikrát jsem se srdečně smál. Pro mě příjemné překvapení. (20.01.2011)