Lovec jelenů

Na tento film jsem se těšil možná více než na většinu známějších a možná i lepších (i když o tom se dá pochybovat). FIlm, který sází na dokonalé herecké umění nejen Roberta De Nira, Meryl Streep, ale i na opravdu úžasného Christophera Walkena. Ten tu předvádí, ikdyž má méně času na plátně než Robert, že neni o nic horší než jeho slavnější kolega. Film vyprávějící o komunitě přistěhovalců (myslím, že padne slovo Litva, nejsem si jistý přesně), kteří se rozhodnou bránit svou novou vlast. Jeden se ožení dva dny před odjezdem do Vietnamu a na jeho svatbě, jsou všichni naposledy opravdu šťastní.... Od té doby se hodně změní ... Všichni se změní.... Jejich společný lov na jeleny je neuvěřitelně krásná ukázka výpravy, kamery a přesné režie. Vietnam je tu dost nečekaně velmi krátce. Jsou zde jen ty nejdůležitější momenty, které ovlivní psychiku ze všeho nejvíc (není důležité jak se sem dostali, ale jde o to co to s nimi udělá). Scény z vodního vězení, kde se hraje ruská ruleta, jsou děsivé, velmi silné, depresivní a napínavé. Střídání rychlých pohledů kamery na dva proti sobě sedící hráče hodně přispívá ke stupňování napětí. Návrat všech kamarádu je u každého odlišný. Jeden raději zůstane v nemocnice pro veterány, aby nebyl přítěží a neublížil své manželce(amputovali mu nohy). Druhý zůstane ve Vietnamu a posílá kamarádovi peníze a třetí se jako jediný vrátí do města, do komunity.... Hodně rychle zjistí, že se nezměnil jen on, ale všechno, každý je trochu jiný. Návrat do společnosti není jednoduchý a hlavně chce splnit svůj slib. Vrací se do Vietnamu najít svého kamaráda. Nalézá ho .... Poslední scéna je snad legendární. Ruská ruleta se svým nejlepším přítelem je asi nejsilnější scéna filmu a závěr scény je nečekaný (každý to tu píše.... ale vidět to ... ztuhnete ;-)). Tento film vykresluje povahu lidí, psychickou stránku, která se mění tím co kdo prožije. Nesází na obrovské bitvy, ani hodně krve. Je to jeden ze tří nejlepších filmů o Vietnamu (hned vedle apokalypsy a čety) . Každý z těchto filmů tvoří kus Vietnamu a kus lidí co tam šli. Nikdy asi nepochopíme jaké to je válčit a žít ve Vietnamu, ale tyto tři klenoty nám to přibližují. Hudba je úžasná (cavatina jako ústřední melodie je nádherná). Délka filmu není ke škodě, ale to se musí vidět, to nejde jen tvrdit. Tento film stojí za to.... (18.02.2005)

Přiznání uživatele: Čekal jsem osm let než to řeknu. Tohle je nejlepší film, který jsem ve svém životě viděl v kině. Budu rád, když se to změní, ale mám za to, že už nejspíš ne. V roce 2012 jsem byl poprvé na festivalu v Krnově. Od té doby se tam snažím jezdit každý rok, protože mám za to, že lidsky i filmově pro mě nic lepšího neexistuje. Mám rád uzavřené světy, americkou kinematografii, halloumi a pohraničí. A taky jsem trochu konzerva. Tehdy nám jej pustili v sobotu večer. Kino bylo narvané, úvod zdůraznil, že kopie je blow-up a trochu načervenalá, promítač to založil a jelo se. Často se přistihnu, že lituju, že jsem tolik filmů zkonzumoval tak brzo a tak hromadně, že už sem tam z archivů musím hodně dolovat. Ale pak si uvědomím, že jsem jich hodně nepochopil a vždycky si je můžu pustit znova. Tedy ne pustit, ale objevit a prožít. To byl tehdy i případ Lovce jelenů, kterého jsem jako mladší dal ve filmovém klubu na ČT2 a jako spousta lidí jsem myslel, že to snad nikdy neskončí. Tentokrát to ale fungovalo jinak. Vzpomínám si, jak se mi na několika místech chtělo brečet, jak jsem nevěděl co dělat s tou neskutečnou tenzí, kterou jsem s těmi lidmi zažíval a jak bylo v sále to absolutní, hrobové a hodně napjaté ticho až do konce závěrečných titulků. Takový společný prožitek jsem zažil jen párkrát v životě a vím, že se mu v mých očích v rámci umění nic nevyrovná. Ten film ve mně zůstal. Ukázal mi tehdy něco, co jsem si ani nedokázal představit, a to jak lehce, trvale a ne zrovna k dobrému se může změnit lidský život. Ukázal mi hodnoty o kterých jsem předtím nepřemýšlel. Ukázal mi válku jinak, než jsem ji do té doby vnímal. Šli jsme se po projekci obratem opít. Pamatuju si kamarádku, která jako první promluvila a řekla, že musíme jít na panáky. A stalo se. Nemluvili jsme o tom, příliš jsme to neanalyzovali, ale věděli jsme, že jsme spolu něco zásadního prožili. Jsem a budu za to vděčný. A možná si Lovce jelenů někdy pustím znova a budu zase tancovat na stole a pokoušet se o zpěv „Can’t také My Eyes of You.“ (09.04.2020)

Mimořádný snímek, který budou jedni obdivovat a milovat kvůli jeho délce a ti druzí zatracovat. Já patřím mezi ty první. Dějová osnova Lovce jelenů by se dala shrnout v následujících bodech: 1.) Úvodní poznávání hlavních charakterů, jejích životů a následná velkolepá svatební oslava a chlastačka po rusku:) 2.) Jedna scéna z Vietnamu. 3.) Návrat válečného hrdiny domů a následné komplikace. Já za sebe tedy musím říci, že ona dlouhá, téměř hodinu trvající úvodní scéna mi rozhodně vůbec nevadila, spíše naopak. Měla jsem tak představu o partě přátel, které jasně vévodili štramák Robert De Niro a fešný mladý Chris Walken. Ti dva mezi sebou měli parádní chemii a já jsem tak, jako velká fanynka "bromancí" zaplesala nad jejich silným poutem, které mi přišlo snad i jako něco víc... Byla jsem proto ráda, když na IMDb můj dojem sdílelo více lidí. Zkrátka oni dva jako členové bandy kámošů k pohledání. A samozřejmě nesmím zapomenout na Freda:) John Cazale byl zajímavý herec, škoda ho. Jejich pitky vážně stojí za to, a tak dojde i na nahého pana De Nira běžícího za tmy dolů ulicí, či jednotný zpěv při úžasném podání Can't Take My Eyes off You. Tuto písničku jsem znala již dříve, ale od této chvíle to už bude "jejich song." Při závěru filmu jsem měla slzy v očích, chudák on... A hudba Stanleyho Myerse je úžasná, zejména ty části, vysoko v horách, nebe na dosah, nádhera... "Hey, you know your trouble, Mike? Nobody ever knows what the fuck you're talking about. "This is this." What the hell's that supposed to mean? "This is this." :) (01.03.2015)

Začátek je skutečně pomalejší, možná až zdlouhavý, zato skvěle navodí atmosféru pocitu, jak se asi cítí člověk, který je ze stereotypu svého obyčejného poklidného života kdesy v hoských lesích násilně vržen do Vietnamského válečného pekla. Bez toho nezáživného úvodu by ruská ruleta v podání Christophera Walkena nepůsobila tak extrémně zarážejícím dojmem, stejně tak jako DeNirovo beznadějné hledání a osamělost Streepové. Cimino natočil klenot, škoda jen, jak tento talentovaný režisér po neúspěchu svého následujícího filmu dopadl(a). (05.02.2006)

,,NAPADLO TĚ, ŽE SE ŽIVOT TAKHLE ZMĚNÍ?“...... /// HRDĚ SLOUŽIT SVÝ VLASTI. Táhne se to jak ty mafiánský filmy. Seznamovačka, svatba (koukat 10 minut na tanec…) – se nedivím, že to má 3 hodiny (a že na Nebeskou bránu jich potřeboval skoro šest). Pitvání povah (ach jo) … naštěstí je tady i napalm, Vietnamec sejme Vietnamce a situace, která zdá se bejt prací spíš pro Chucka Norrise (nebo pro toho druhýho. Kurva, jak jen se jmenoval…). VÁLKA NENÍ PRO KAŽDÝHO! … Drama lidí, který ovlivnila válka. Přímo, ale víc nepřímo. Myšlenka budovaná kurevsky pomalým tempem, ale její poselství je jasný. Vadí mi, že si to všechno dává ,,na čas“, ale nevotravuje to. Dokonce se tady najde i zajímavá filmařina. Ale že bych to musel vidět znova… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Bere mě Remarque. 2.) Rád si poslechnu v americkým filmu ,,Kaťušu“. 3.) Pro kámoše bych si vystřelil mozek z palice. 4.) Thx za titule ,,petrik1“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (17.06.2013)