Aberdeen

Taková syrová nezávislačtina o závislostech. S alkoholismem se prostřednictvím naprosto dokonalého výkonu Stella Skarsgarda do slova  a do písmene nesere. Jeho alkoholik  není nijak přikrášlovaná lidská plačtivá troska, která ačkoliv lítost vzbuzuje až v poslední řadě, tak je prostě otcem své dcery a jako diváka vás donutí Moland, a  právě zcela jinak než laciným dojímáním, s ním soucítit a v poslední scéně i těm silnějším (ale aspoň minimálně vnímavým) musí přejít mráz po zádech.  Headey jako dcera špatných rodičů rovněž vynikajicí a její vztek a bolest, kterou léčí tu větší tu menší špetkou kokainu jsem ji  žral i s navijákem.  Láska  je ... odpovězte si každý pochopitelně sám, jak je ctěná libost, já říkám prostě ... když ti na tom druhým záleží.  Tečka.  A pět hvězd. (09.10.2023)

1. Mám rád road-movie. 2. Mám rád psychologicky laděné filmy. 3. Mám rád realisticky (byť někdy syrové a drsně) ztvárněné filmy. 4. Mám rád kvalitní filmovou tvorbu. 5. Mám rád skandinávskou tvorbu. A všechno toto mi snímek ABERDEEN nabídl. A nabídl toho ještě podstatně více. Jako „bonus“ přidal například zajímavé zamyšlení nad destruktivními následky alkoholismus (absence sebekontroly, ztráta sebeúcty i úcty od druhých etc.). Poznámka: Stellan Skarsgård coby věčně opilý otec Tomas se své role zhostil vskutku s plnou vervou. Takhle nějak si představuji „ubíjející“ alkoholismus - závislost, která ničí nejen samotného „notorika“, ale také jeho (nejbližší) okolí. (16.09.2003)

Road movie o zblížení dávno nevideného otca a dcéry. Cez strasti spoločného cestovania a flashbacky do radostne stráveného detstva k otepleniu dávno vychladnutých citov. Umelo vykonštruovaná zápletka (so snahou o prirodzenosť) a snaha zapôsobiť dojímajúcim humorom ožranského otca sú značne nevierohodné a posúvajú celý film od autentickej rodinnej drámy skôr k oslave prosperujúcich častí Európy, tak rozličných a predsa blízkych. Vtipná európska road movie ani náhodou (takou je napríklad belgická Aaltra). (10.09.2004)

Nejdřív jsem si říkal, že to bude trapas nebo jeden z těch filmů Filmovýho klubu ČT, na který se sice rád kouknu, ale už nikdy více. Trapas to sice nebyl, ale to druhý je pravda. Bavilo mě to, hlavně ty alkoholické excesy a neustálé hádky mezi těma dvěma. Rušivej element byla určitě matka, nejen svou filmovou účastí, ale i herečkou. Myslím si, že kdyby tam vůbec nebyla, tak by to bylo zajímavější. Jinak potěšilo mě, že hned den po jejich shledání umřela. Škoda toho dojemnýho konce. Lena Headey se mi líbila nejen svým vzhledem (to její jakoby pozvednuté obočí jí dělá fakt sexy pohled) (ty scény, kdy nestydatě ukázala kozenky taky nebyly k zahození), ale i po herecké stránce. (07.06.2007)

Typicky skandinávské téma alkoholismu, s typicky brutálním ztvárněním (otec alkoholik, dcera, co se taky umít pořádně napít respektive sjet kokainem ... ), se zřetelnou dávkou nadsázky až sebeironie. Prostě něco extra. A je jedno, že to není tak úplně syrová realita, vždyť se nejedná o dokument, takže si film může dovolit -tady hodně negativně zmiňovanou- "vykonstruovanou" zápletku. Těžiště a poselství tohoto filmu netkví v této zápletce, nýbrž v pocitové rovině filmu. A to, že se lidičky v tomhle filmu chovají absurdně, vždyť o tom to je! (20.01.2006)