Harold a Maude

Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. (20.01.2010)

Kouzelně zábavný film o smutných věcech a báječných možnostech života. Zábavný, místy s téměř montyphonskou aurou absurdity, přesto současně dojemný, excentrický přesto místy až melancholický, ovšem bez onoho typicky podlézavého hollywoodského patosu. Maud je neuvěřitelná ranařka, její životní elán by dokázal energií zásobovat krajské město střední velikosti a nedivím se, že Harold, žijící ve světě plném studených čumáků a magorů, z ní byl u vytržení. To vše s plnou výbavou bizarních vedlejších postav, skvělých dialogů a zábavných momentů. Ať už jsou to skvělé scény s policistou a silniční kontrolou nebo matčiny pokusy seznámit Harolda za účelem sňatku s panoptikem svobodných dívek. (19.07.2019)

Krásna hyperbola! Táto svieža absurdná lahôdka možno na prvý pohľad pôsobí deviantne, každý však máme svoje zvyky a obyčaje..niekto si to pred neurotickou matkou demonštratívne odvisí, odpáli, odsekne, iný odrebeluje podľa svojich sociálnych noriem. Film mal sympatický vtipnotrpký rozmer a neuveriteľne dojemný záver. (22.04.2009)

Nechci komentovat bezprostředně po zhlédnutí, třeba se časem rozepíšu. (16.03.2023) Jako první jsem viděla divadelní zpracování s Květou Fialovou a Josefem Kubáníkem. Tehdy bylo paní Fialové 82 a Kubálníkovi 30 let. Jako první mě trefil do oka veliký rozdíl v hlavník postavách. Bud Cort měl v době natáčení 23 let, ale vypadal tak na 15, skoro jako dítě. Romantice já moc nerozumím, jsem spíš realistka, když zhodnotím s odstupem, je to příběh nešťastného mladého muže s psychickými problémy, který má potíže navazovat vztahy. Nejedná se o milostné vzplanutí v pravém slova smyslu, ale o přilnutí k osobě, která pomohla prolomit začarovaný kruh. Asi tak, když se pacient zamiluje do terapeuta. Američané v touze po velkých tématech často sahají k psychicky potiženým: Rain Man (1988), Co žere Gilberta Grapea (1993), Forrest Gump (1994), Lepší už to nebude (1997), na divadle třeba NE/NORMÁLNÍ. Většinou se jim podaří vytvořit příběh, u kterého diváci vytahují kapesníčky, ale který je většinou silně odtržený od reality. Mělo to být dojemné, ale vlastně je to jen smutné, i když dobře zahrané. (21.03.2023) (16.03.2023)

(1001) If you wanna be free, be free. ♥♥♥ My bledí mladiství intelektuálové s myšlenkami jednostrannějšími než Svaz sovětských socialistických republik se musíme podporovat. Druhý břeh, ach druhý břeh. Kdo by se tam nechtěl podívat. Občas si ovšem člověk říká, že se to zase nemusí uspěchat. Nicméně si myslím, že kdybych se s Haroldem potkala, tak si s ním moc nepokecám... on zkrátka potřebuje svou Maude a já zase jiného extroverta. Ale takhle zpovzdálí se nám po sobě dobře pokukuje. (22.03.2009)