Harold a Maude

Šedesátiletý věkový rozdíl mezi milenci není, v době upřímné lásky k penězům, žádnou mimořádnou záležitostí. Pokud jsou však finance na straně muže a věkový náskok na straně ženy, tak se jedná o značně neobvyklou situaci, ze které nepříliš úspěšný sebevrah Harold s obstarožní zlodějkou aut Maude dokázali vytěžit nekompromisně pozitivní zážitek. (13.12.2011)

Nádherně bláznivý příběh o klukovi, který si přál zůstat věčným zasmušilým outsiderem, a jehož z dobrovolného prokletí zachránila ta nejnepravděpodobnější osoba. Pozdější vztah s osmdesátiletou "babičkou" sice hlavně ke konci působí ve filmu trochu zvláštně, nicméně nedojme asi jen ty nejzarytější cyniky. Moc se mi líbil způsob vtipného prokládání dle mého názoru jinak docela vážného filmu několika inscenovanými sebevraždami. Nutno také podotknout, že role očividně všem zůčastněným sedly jako hrnec na vy-víte-co, psychiatr mě moc mile překvapil (měl dostat více minut!). Celý snímek provází výborný písničkový mix, a z poslední scény mi trne ještě teď. (31.05.2009)

Předčasně záhrobní eféb Harold, jehož životní náplní (tou zábavnou) je inscenování vlastních sebevražd a navštěvování pohřbů a demolic domů, zatvrzele živá osmdesátnice Maude, pro kterou neplatí žádné zákazy, věkové limity ani společenské předsudky a život je pro ni jedna velká bonboniéra plná překvapení, a láska jako trám, která je oba polapí do svých nevypočitatelných a podivnosti se vysmívajících tenat. To jsou hlavní aktéři této nádherně rozverné a absurdní (ne)sentimentální romance, která pulzuje nápaditostí, svěžestí, excentričností na každý pád, mile zvráceným humorem, a která toho v sobě skrývá mnohem více, než se na první pohled může zdát. Brilantní, netradiční, kouzelné a pořádně podvratné! (30.08.2009)

Harold se jako asi každý teenager zaobírá posledními věcmi člověka, inscenuje rozmanité formy sebevražd a chodí na pohřby lidí, které neznal. Maude se jako asi ne každá stařenka snaží vyždímat ze života poslední kapky legrace, sbírá vůně, vytváří podivné skulptury, krade auta a... chodí na pohřby lidí, které neznala. Jeden odmítá život, jaký mu nalinkovala afektovaná matka, druhá využívá toho, že jí už nikdo nic takového udělat nemůže. Ti dva mají cosi společného... Tehdejšímu americkému publiku se to ovšem nezdálo, film vzbudil značné pohoršení a hysterii. Teprve po letech se stal součástí zlatého fondu. To se tak někdy stává, že film předběhne dobu... 80 % (19.04.2005)

Entrée Ruth Gordonové nemá v tomhle filmu obdoby. Osmdesátiletá babča sedící v povzdálí na obrovskym šutru (či co to bylo) si nehorázně pšíkne. Utře si nos, strčí si do pusy obrovský jablko a s výrazem, který zdůrazňuje její bohémovost si začne ve vzduchu šoupat nohama a upravovat účes. Tahle ženská -ač ve věku, kdy její vrstevnice sestavují fotoalba s názvem "Já a můj život v obrazech" - nic neřeší. Policajti za prdelí či krádež motorky, všechno má na háku. Nehraje si na dvacítku, ale zároveň ze sebe nedělá chudáčka. Je odhodláná svůj život dožít v co největším adrenalinu. S pocitem štěstí. A Ruth? Ta pro mě nebyla v tu chvíli ničím jiným než tou Maude. Postavou, kterou budu ještě dlouhou dobu mít v hlavě zafixovanou jako inspirativní. Tenhle film vám připomene, že život asi vážně stojí za to..... (05.12.2008)