Milujte svého zabijáka

George Clooney se teda předvedl, takové režijní vychytávky se jen tak nevidí a celý film je opravdu zábavně podán + skvělé herecké obsazení (cameo Pitta a Damona jako třešnička na dortu). Ovšem všemu s přehledem kraluje Sam Rockwell, který se pro tuto roli fakt narodil. Dále potěší Rutger Hauer v roli zabijáka co rád škrtí běžkaře (vyfoť mě) a jmenuje se Keeler. Julia Roberts je opravdová femme fatale a Drew Barrymore, kterou po Charlieho Andílcích nenávidím se mi tu opravdu líbila. Opravdu tenhle film je bezva a jestli vás můj komentář nepřesvědčil tak si pusťte scénku jak jakejsi vedoucí televize nebo kdo vysvětluje soutěžícím v pořadu Rande, že nemají mluvit sprostě. (10.09.2005)

Charlie Kaufman má zvláštní styl. Taky si vybírá zvláštní náměty. A tohle je nejnormálnější film obdařený jeho scénářem, který jsem zatím viděl. Ale není to ten důvod, proč se mi Dangerous Mind tak líbilo. Tím je totiž naprosto skvělý Sam Rockwell...ano, nehraje žádného sympaťáka...zkraje spíš pěkného zoufalce. A možná právě proto jsem mu zhruba po čtyřech minutách zcela nepokrytě a nadšeně fandil:) A ani sonda do "úpadku americké televizní zábavy" (co by asi tehdejší intelektuální kritici říkali dnes...možná by se radši rituálně upálili, než by se dívali na Udělám Cokoliv a podobné grcy) nijak nesnižuje tempo, tahle dvojkolejnost je totiž zdařilou prací scénáristy svedena dohromady tak, že po závěrečné scéně zůstanete jenom civět na titulky a něco si pomyslíte. Co to bude, to záleží na vašem věku. Vážně. Kruci jaký vážně? Vždyť neznám nikoho mimo svoji věkovou skupinu, kdo ten film viděl. (a je to jenom moje chyba, neberte to jako tvrzení, že tohle je film pro dvacetileté) Anyway - přítomnost George Clooneyho a solidní výkon jsem čekal. Drew Barrymore jsem taky čekal. I když takovéhohle výstupu bych se nenadál. Je naprosto skvělá, její postava má vývoj, má jiskru, je i dobově přesná...no prostě mě potěšila. V celkem depresivním filmu byla jako zářící paprsek. A Julia Roberts...ouuu...femme fatale jako když ji vyšije. Úžasná. Ode mě tedy naprosto zasloužených 80%. Ne pro ni...pro tenhle film. (18.02.2006)

No... no... hmmmm... Čekal jsem od toho daleko víc a to byla možná chyba. Je taky dost možné, že jsem to na první projekci úplně nepochopil, Kaufman je tím proslulý, třebaže mě se vždycky zaklapl už napoprvé. Proti hereckým výkonům ani ň, Clooney si je povodil pěkně, sám to zvládl taky dobře. Režie je vynalézavá, třebaže stejně jako celé vyprávění občas zmatečná, čemuž se není nic co divit, uvážíme-li, jaký scénář se tady na plátno převádí. Docela jsem povytáhl obočí, když jsem viděl ten snad ten nejkratší záběr na dvojici superhvězd v historii narativního filmu (Dating game a Matt Daemon a Brad Pitt) - tohle mi trošku zasmrdělo reklamou, tj. kluci se tam Georgovi objevili, aby si je mohl dát do titulků na plakáty. Jinak to bylo správně ujeté, očividně se to nebralo vážně... tuším, že jsem nepronikl patřičně hluboko, ale do druhé projekce nemohu jinak než: 60% (18.07.2006)

Prostě miluju Sama Rockwella a nemůžu si s nim nic nechat ujít. S Drew Barrymore navíc tvoří harmonickou dvojici a celkem jim to na obrazovce klape. Samotný film není žádné terno, přičemž Clooney se snažil maximálně vytěžit z tématu, otázka vše je, jestli to už tehdy vůbec někoho zajímalo a jestli si to jen Charlie Kaufman nevycucal z prstu...75% (27.08.2014)

Vlastně to ani není komedie, ale někdy na tváři dokáže vyloudit podivně pokřivený úsměv nebo snad úsměšek? Forma pseudodokumentu sice není novátorská, nicméně velmi funkční, herecké výkony jsou skvělé (jen mě trochu děsí ten kroužek neustále se opakujících herců v režii Sodenberga a Clooneyho). Prostě lehce úsměvná - lehce mrazivá podívaná, která se tváři jako nezávislý experiment, což mu ostatně sluší. (28.10.2003)