Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (67)
Já nevím co říct ... dostalo mě to, prostě tak nějak úplně na kolena. Na samotném konci se mi z očí rozkoulely slzy jako hrachy a nešly zastavit. Cítila jsem se tak smutně a bylo mi líto starého člověka, kterého si vlastní příbuzní přehazovali jako horký, z popela vytažený, upečený, plesnivý brambor! :( Ti co mají všechno, nepomohou a ten co má nejmíň, by se rozdal. Velice dobře zahrané o současném životě v matičce Rusi, kdy rozdíl mezi bohatstvím a chudobou je skutečně propastný. Záběry ruského venkova a tvrdý život jeho obyvatel mě připoutal spolu s překrásnými folklorními písněmi. Jinak smutné, opravdu smutné ... (Challenge tour 2015) ()
Starala se o ně, dala jim svou lásku, v podstatě je vychovala a nyní, když je stará a skoro nemohoucí, nemá kam jít. Nikdo ji nechce, když už z ní nemohou dostat žádné peníze. Rozdala svůj život mezi své milované a ti se k ní otočili zády. Velmi dojemný film o tom, jací jsme vlastně lidé a jaká je společnost, a to rozhodně ne jen ta ruská, protože, ač jde o ruský film, takových babek a dědků se v každé zemi najde spousta - třeba i jen o dům dál, než bydlíte. ()
Tenhle portrét současné matičky Rusi, opřený o pasivní figuru opuštěné a nechtěné staré ženy, je neskutečný emocionální očistec. Babusja symbolizuje staré Rusko, pospolitost rodiny, zvláštní melancholii a typickou vnitřní tragiku svého národa, filmem doslova proplouvá jako trpitelské zrcadlo paradoxního světa kolem, pevný bod smutku a rezignace, ale zároveň lásky a obětování ve světě, který se topí v morálním blátě a je zjizvený nekončící válkou. "Co je to ten nový Rus?" Babusja nemusí říkat mnoho, všechna tragika její postavy i její rodiny (až learovsky bezvýchodná) se nejlépe vyjeví jednotlivými situacemi, přičemž není nutno tahat diváka za vemeno a ždímat z něj slzy či smích (přesto / právě proto se u mě obojí dostavilo). Ten film si prostě plyně poklidně, zesmutněle jako ruská zima a svým vyznění mě dopravil kamsi na emocionální Sibiř. Možná je v duši ruský, ale svým poselstvím zdaleka přesahuje jakékoli státní hranice. Úspornými tahy vyřezaný majstrštyk, doprovázený čarokrásnou hudební kulisou. ()
Babička s sedící s kočkou na zápraží, pestrobarvné ruské koberečky, očím ladící roubenky, obyčejné jahodové sušenky vážené a koupené v magazínu, břízy pokryté podzimní námrazou, světnice vonící dřevem, na stole mísa čerstvých domácích pirohů. To je jen málo z toho co "Nový Rusové" nemůžou nikdy komplexně a zdravě ocenit a Noví Češi v místních "asocialistických" podmínkách vlastně také ne.... ()
Další výborný ruský film, který bych však v žádném případě nenazval tragikomedií (viz MFF Karlovy Vary). Jde o smutné drama všedního života. A opět, neobyčejně zajímavý průhled do ruské společnosti 90.let, nejprve na venkov (kde jako by se zastavila naše vesnice v 50.letech) a poté i v městě "Nových Rusů". Film, který jde na hlubinu, který tne do živého v mezilidských vztazích. Úloha sebeobětující se a milující ženy, z níž se stala "babusja", kterou nikdo nechce...Ne náhodou je tvůrcem tohoto empatického pohledu žena. ()
Galerie (13)
Photo © Tadrart Films
Reklama