Kráska v růžovém

Jelikož vskutku neholduju osmdesátkovým romcomům, budu tohle naivně považovat za jakýsi typický exemplář osmdesátkového romcomu. Rozhodně ne nudného, natož hloupého, ale zase ne dobře uzrálého, či dokonce mimořádného. Film docela příjemně ubíhá navzdory pár (pravděpodobně vážně myšleným) odbočkám do sociální problematiky (myslím tu linku s otcem protagonistky, ne to, že se cítí vyloučená). Humor funguje tak, jak ho tvůrci zamýšleli, ale zároveň díky časovému odstupu i tak trochu v meta rovině – samozřejmě většinou svou roztomilostí (křiklavá osmdesátková estetika) a někdy svou nepatřičností (machismus na odiv). To druhé ovšem místy přeskočí z úsměvného bizáru do ne úplně komfortního pojetí (přecházení, až zlehčování té šikany, která se opakovaně děje protagonistce). To neznamená, že bych vyčítal tvůrcům ignoranci či dokonce zlý úmysl nebo se paternalisticky pohoršoval nad společenskými neduhy té doby. Jen je to prostě, přes všechnu snahu brát to s nadhledem, rušivé, pro někoho to dnes může být lehce disturbing. To spolu s bezostyšným využíváním (pravděpodobně vážně myšlených) klišé zabraňuje vystoupit tomuhle filmu ze stínu stereotypů svého žánru. Jako fajnšmekrovský zážitek to je ovšem značně fajn (viděno v rámci Aera naslepo). (05.09.2024)

Ty jo... Osmdesátý léta byli drsný... Hudba, oblečení, účesy... Námět dobrej... Kdyby se toho ujal někdo dneska, dokážu si představit, že je to hit... Ale i na tehdejší dobu si mslím, že to muselo být úspěšný... Každopádně přátelství, škola, trable a první lásky s trochou sociálního dramatu... Rozhodně nelituju té hodinky a půl... (22.09.2011)

Příjemná romantická komedie ze studentského prostředí. Atmosféra osmdesátých let s tehdejší hudbou, extravagantními účesy, parukami a příčesky, výraznými barevnými módními kreacemi a samozřejmě i se školním kamarádstvím, rivalitou, prvními láskami i prvním zklamáním. Vše, co mají mladí diváci rádi, tam bylo. Sociální rozdíly mezi bohatou a chudou částí mladé populace tuto romanci přechylovaly chvílemi k dramatu. I když je to jen oddechovka, ocenila bych skvělý výběr herců v čele s fešákem McCarthym, a na americké poměry netypický konec. I po letech se na to pěkně kouká. (17.03.2016)

Trošku překladatelský oříšek, protože Molly žádnej extra model není :) Což se taky dá říct o těch příšerných šatech, co na konci vypotila - on vůbec ten film je taková osmdesátková pekelná esence krát dvě. Vlasy a hadry jsou ještě šílenější než obvykle, ale co už .. já to mám z nějakého úchylného důvodu rád. Prostě mám rád atmosféeru té doby. Film je taková klasika, rozhodně neuráží můj jemnocit a docela příjemně se na něj kouká. Hlavní uchvatitel je docela fešák, ale tváří se celý film malinko připosraně, ke konci už mi to lezlo trochu na nervy. Musím připustit, že konec mě velice, velice překvapil. Fajn ústřední song od The Psychedelic Furs. (06.04.2014)

Osmdesátá léta byla šílená. V hudbě laciné syntezátory, v módě strašlivé trvalé, bizarní fashion kreace, pastelové barvy a ...růžová... Romantické příběhy byly ovšem stejné jako v jakékoliv jiné dekádě... PS: Pozornost si zaslouží zcela jiný příběh spojený s pod titulky běžící stejnojmennou písní od kdysi kultovních Psychedelic Furs. (07.05.2011)