Cotton Club

Richard Gere mi nikdy neprišiel moc sympatický. Tu je navyše jeho hrdina dosť divný. Film ako pocta swingu, bluesu, kabaretu, muzikálu či stepu funguje, ale mne vadilo, že tam chýba poriadny príbeh. Gangsterské veci sa odohrávajú len akoby na pozadí diania v Cotton Clube. Ak nemáte radi hudbu a tanec dvadsiatych a tridsiatych rokov, film vás môže vyslovene zabiť. Keby boli vedľajšie línie dotiahnuté (černosi, ten Talian, záporákova žena... ), zvažovali by som štyri... Takto len osobitý, ale scenáristicky nedotiahnutý film... (09.02.2013)

Výprava úžasná. Atmosféra na člověka přímo dýchá (dovedu si představit, jaké kouzlo tenhle film může mít na velkém plátně). Ale něco chybí a něco přebývá. Během sledování jsem měla čas uvažovat nad spoustou věcí, včetně toho, zda jsem nezapomněla zavřít ledničku, což se mi u filmu už dlouho nestalo. Délka Cotton clubu je nepřiměřená obsahu. Než se stane něco, co vás vytrhne ze zamyšlení, musíte si holt počkat. Mezitím vás bude bavit stepování, Gereova hra na trubku a kabaretní zpěv. Pokud by titul byl uveden jako gangsterský film/dokument zřejmě bych neměla co vytknout, jestliže ovšem namísto dokumentu o Harlemu a jeho kabaretním podsvětí čekáte film, pak je něco špatně. Obsazení Richarda Gerea mi taktéž nesedlo. (Nikdy bych nevěřila, že Gere může být neschopný nějakou roli zahrát, ale v tomhle případě byl vážně mimo, byl jaksi ztuhlý a měl manýry divadelního herce) Nicolas Cage to sice občas zachránil, ale přesto, když člověku nesedí hlavní postava... škoda mluvit. Tři hvězdy tedy za výpravu, skvěle podanou atmosféru a kabaretní výstupy, které určitě lidem, kteří ke kabaretu-jazzu-stepování mají jakýsi vztah, musí učarovat. Mínus dvě hvězdy za obsazení, zdlouhavost. (29.01.2010)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

Další variace na téma "Život a divadlo jedno jest". Alespoň že to Coppola v závěru přizná, přičemž po nás chce, abychom se "hluboce" zamysleli, zda ta prohibiční gangsterská mytologie je pravdivá či ne. Stepování dokonalé, ale proč to musí být rámováno dialogy na téma sociální postavení černochů? Scéna v "pánském" černošském klubu s vysloužilým, ale stále válícím stepařem je tak barvotisková...no ono je to vůbec takové mile barevné a nenáročné. (15.09.2008)

Rejža, kterej má na svědomí Kmotra, prohibice, černí muzikanti a Ričrd Gýr? :o) Tak tohle se mi až zbytečně dlouho vyhýbalo. Film koupen na hlaváku DVD 10Kč (akce) :o). Ocitnul jsem se na dvě hoďky v gangsterským prostředí, kde vládnou šéfové jednotlivých gangů, hraje parádní dobová muzika (hlavně od černých muzikantů), dámy chodí v sexy nekližé... Jo takle si to přesně představuju, že to vypadalo. Hlavní padouch byl ale celkem nezajímavý, tam měl rejža píchnout třeba Joa Pesciho nebo podobnýho cholerika, tenhle to nezvládnul dobře. Taky sem pořádně nepochopil, proč rejža tak často utíká od hlavního příběhu s Ričrdem a věnuje se dvěma černošským bratrům, který sice teda stepujou jak málokdo, ale jejich příběh spíš boring. No, celkově se mi film líbil, hudbu musím jednoznačně vypíchnout, páč ta sedí a dává tomu tu správnou atmošku. NA druhou stranu jsem čekal mnohem víc od pána, kterej natočil nejlepší mafiánský filmy všech dob...Takže rozpaky :o) (19.09.2013)