Cotton Club

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)

Další variace na téma "Život a divadlo jedno jest". Alespoň že to Coppola v závěru přizná, přičemž po nás chce, abychom se "hluboce" zamysleli, zda ta prohibiční gangsterská mytologie je pravdivá či ne. Stepování dokonalé, ale proč to musí být rámováno dialogy na téma sociální postavení černochů? Scéna v "pánském" černošském klubu s vysloužilým, ale stále válícím stepařem je tak barvotisková...no ono je to vůbec takové mile barevné a nenáročné. (15.09.2008)

Coppolov príspevok ku gangsterskej tématike má z môjho pohľadu niekoľko problémov. Prvú hodinu rozohráva zaujímavú hru so sympatickou hlavnou postavou, ktorú konfrontuje s miestným podsvätím a prihráva jej do cesty osudovú ženu. Lenže v tej druhej ju ako keby opúšťa na úkor niekoľkých podzápletok, ktoré poriadne nerozohráva a nedokáže ich ani uspokojivo zakončiť. Divák v tom začína mať mierny chaos a stráca o Dixieho trochu záujem. Za druhé neprináša do žánru nič nové, iba opakuje žánrové klišé, vrátane kamerových "vychytávok" typu novinové titulky, v skratke podaná vojna gangov, zobrazená v rýchlosti streľbou zo samopalov po okoloidúcich gangstroch a viacnásobnými prelínačkami. Takže klišé terminológiou chytá viacerých zajacov v pytli, poprípade nemá správny ťah na bránku. Potešilo množstvo mladších hviezd vo vedľajších úlohách (napr. mini rolička Jennifer Grey) a priblíženie gangsterky k muzikálovému žánru. Takže nakoniec sa paradoxne v drsnom mužskom svete najviac vyníma herecký výkon a postava Diane Lane. S Gereom jej to veľmi svedčí. Aj bez neho, samozrejme. (08.02.2013)

Zajímavý film. Po skoro celou svou délku se podle mého názoru drží na čtyřhvězdičkovém hodnocení. To by ale nesměl mít konec:-) Ten je strašný. Jinak postavy a celkové historické zpracování konce 20 let je velice věrohodné - postavy jako Madden, Big Frenchy, Schultz a samozřejmě Luciano skutečně v New Yorku působili. Na přelom 20 a 30 let sedí i celé prostředí a program v Cotton Clubu, oblečení atd...Všechno mi přišlo hodně věrohodné. Narozdíl od Radya si nemyslím, že role Nicolase Cage (mimochodem jeho postava rovněž není smyšlená) byla malá a musím dodat, že ji zvládl skvěle. Stejně tak se mi líbil výkon výborného Boba Hoskinse v roli Maddena. Naopak Gere byl jako tradičně velice slabý a představitel Dutche Schultze (James Remar) bohužel rovněž. Kdo má ovšem rád mafiánské filmy by Cotton Club měl skouknout. Filmů s neitalskými gangstery totiž zase tak moc není... (03.06.2005)

Film jsem chtěl vidět kvůli N,Cageovi ,který má rok 1984 co se týče herectví jeden z nejsilnějších v kariéře a taky kvůli 30 letům,které mam rád.Příběh o Ganstrech a jak to chodilo v době prohibice a začátku filmového průmyslu.Jsou i lepší snímky než tento z daného období,ale to neznamená,že je to nějaká ztráta času.Dávám 75% a čtyři hvězdy. (25.08.2014)