Cotton Club

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)

Typický Coppolov rukopis, gangsterka s mladým R.Gerem, okorenená kabaretnými vstupmi, niektoré vsutku zaujímavé, iné mohli skončiť o čosi skôr. Na prvý pohľad možno zvláštna kombinácia, no vďaka réžijnému citu to dávalo do kopy vyvážený celok. Hlavný záporák ma chvíľkami dostával do úvah, či jeho herectvo brať s nadsázkou, ale ku koncu ma presvedčil, že to naozaj celú dobu hral dosť mimo. Postava mladého hudobníka, ktorú stvárnil R. Gere bola slabšie vykreslená a nevýrazne rozpracovaná, trochu na škodu, ale v podstate celý film fungoval a mne sa páčil. Príjemné retro. (14.08.2014)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

Ještě než přišlo nablýskané oscarové Chicago, skočila si parta oldscholových gangsterů taneček v prohibicí nasáklém Cotton Clubu. Pravda, příběhu značně ubližuje velké množství postav, hopsání v čase a epizodická rozdrobenost (chvíli se střílí, chvíli se tančí a mezitím se kecá). Ale zase je tu onen magický genius loci zakouřeného baru, polonahých křepčících slečen, stepujících frajerů, samopalů a hot jazzu. Samozřejmě že to není další Kmotr, ale uměl bych si představit, že podobné rozprávky slýchával před spaním třebas i malý Michael Corleone :) (14.02.2010)

Mafiánský snímek z dob prohibice v New Yorku odehrávající se vesměs v klubu Cotton, není zdaleka to nejlepší co F. F. Coppola natočil, ale za shlédnutí to rozhodně stojí. Na Coppolu spíše komornější drama není zdaleka tak velkolepé jako Kmotr či Apokalypsa, ale co je výtečné, je atmosféra, ze které přímo čiší 30. léta. Co je pro mě naprosto nepochopitelné je obsazení Richarda Gera, který se do mafiánských rolí absolutně nehodí (na jeho místě bych uvítal R. De Nira). Za zmínku stojí i role pro Nicolase Cage, která mu pomohla katapultovat se do lepší herecké společnosti...... (15.05.2008)